Studenti druhého ročníku waldorfského lycea pomalu, ale jistě začínají vytvářet ročníkové práce, zatímco se třetí ročník chystá na prezentace, kterými práci na svých ročníkovkách uzavřou. Tvorba ročníkovky obsahující hned tři povinné částí (teoretickou, uměleckou a praktickou), které musíme naplnit ke spokojenosti nejen naší, ale také vedoucího a oponenta naší práce, v nás, jež ji ještě nemáme za sebou, budí přinejmenším respekt. Zeptala jsem se proto čtyř studentů třetího ročníku (dále 1, 2, 3, 4), kteří mají téměř celý proces tvorby již za sebou, na rady či tipy jak to vše zvládnout.
Na co je důležité dát si pozor při výběru tématu a při samotném zpracovávání ročníkovky?
1) Myslím, že je důležité mít téma vybrané v dostatečném předstihu, kvůli následnému vybírání vedoucího práce. A také se ujistit, že je k vybranému tématu dostatek zdrojů. Při samotném zpracovávání práce je potom důležité pracovat průběžně.
2) Vybrat si téma, o kterém opravdu chcete psát, takové, které vás zajímá, kterému se budete schopni věnovat celý rok, aniž by vás omrzelo. Potom je určitě také důležité rozvržení času.
3) Vybrat si něco, co tě baví. Také je dobré dát si pozor na to, aby zvolená náplň ročníkovky nebyla moc časově náročná.
4) Při výběru tématu je důležité vzít si něco, co tě baví, ale zároveň myslet na to, že na tom budeš pracovat celý rok a že je možné, že se ti to zhnusí. Pak je také důležitý výběr správného vedoucího, který bude vyhovovat tvým potřebám: někdo potřebuje, aby mu vedoucí například rozepsal kapitoly, někdo potřebuje připomínat, že má psát, někdo zase potřebuje větší volnost…
Co ti dalo nejvíc zabrat?
1) Pracovat na tématu průběžně.
2) Rozvržení času je právě to, co mi dalo nejvíc zabrat. Je důležité si vše rozvrhnout správně, protože je celý ten rok náročný ne jen ročníkovkou, ale i rozvrhem a jinými projekty.
3) Nejvíc mi dalo zabrat, abych se donutil něco napsat, protože praktická část mě bavila, ale ta teoretická mě nezajímala skoro vůbec, takže bylo těžké si o tématu něco zjišťovat. Nakonec to ale docela šlo, jen stačí pracovat po malých kouskách kdykoli je čas, a pak se to stihne.
4) Prakticko – umělecká část. Teoretická část je s dostatkem zdrojů a dobře rozvrženým časem v pohodě, jen začátek a závěr jsou trochu náročnější.
Co sis naopak nejvíc užil/a?
1) Momenty, kdy jsem objevoval různé zdroje, četl knížky, které mě zaujaly nejen z hlediska tématu mé ročníkovky, ale i jinými zajímavými tématy, o kterých jsem dřív nikdy neslyšel.
2) Dostala jsem se do fáze, kdy jsem začala mít ráda svoje téma a kdy mě začalo bavit psát i teorii, užívala jsem si samotné psaní textu, což asi moc mých spolužáků nezažilo. A pak mě samozřejmě bavila má praktická část, kde jsem psala básně, protože je to pro mě forma sebevyjádření.
3) Užil jsem si uměleckou část, kde jsem nahrával písničku, protože jsem si vyzkoušel skládání jiného typu hudby a také jsem se líp naučil s nahrávacím programem, který používám.
4) Užila jsem si vytváření prakticko – umělecké části.
Kdyby jsi byl/a zase na začátku, udělal/a bys něco jinak?
1) Hodně věcí… Vybral bych si téma dřív a vlastně bych i samotné téma změnil. Také bych si dal pozor na to, abych ho začal zpracovávat včas.
2) Možná bych si vybrala jinou teorii. Mojí teoretickou částí jsou totiž životopisy, které můžou být pro velkou část posluchačů nezajímavé, nemůžu je proto použít na prezentaci. Takže bych si asi vybrala modernější, alternativnější autory se zajímavějšími životy. Jinak bych neměnila.
3) V půlce ročníkovky jsem měl pocit, že jsem si vybral nejhorší možné téma a přál jsem si vrátit se v čase, abych si ho mohl změnit, protože jsem nebyl spokojený jak s tématem, tak s komunikací s vedoucím, ale nakonec – po odevzdání – jsem si řekl, že to byla vlastně docela pohoda. Asi už bych si nic jiného nevzal.
4) Asi ne.
Co bys poradil/a těm, co mají ročníkovku před sebou?
1) Když budete pracovat průběžně, bude to jednoduché.
2) Já jsem udělala většinu praktické části už o prázdninách, před oficiálním zahájení ročníkových prací. Hodně mi to pomohlo, protože jsem se potom mohla víc soustředit na teorii a měla jsem na psaní více klidu. Nemusela jsem se totiž stresovat, že nestíhám.
3) Vyberte si téma, co vás baví a z kterého si něco odnesete.
4) Je to v pohodě, není to tak strašný, jak si myslíte. Takže se s tím moc nestresujte.
Ráda tráví čas ve společnosti blízkých i vzdálenějších lidí. V introvertnějších chvilkách se sluchátky v uších a tužkou v ruce píše básně nebo kreslí.