Skrytá židle u zdi stála,
pomalu se točila,
koukám na ni zleva zprava,
jako by se schovala.
Přímý pohled uštědřím jí,
šťastna z toho není,
na tři nohy postaví se,
rozviklaná stojí.
Postavím se opodál,
nevím co dál dělat,
divná židle na mě zírá,
nezačla se zvedat?
V trávě nedaleko chodníku leží zapomenuté hovínko. Kouká na nebe skrz zelená stébla trávy a ta se mírně kývají ve větru. Po nebi putují bílé mraky a hovínko má pocit, jako by se pohybovalo s nimi. Ale ne… zůstává pořád na stejném místě.
Číst dále
Během nedávné epochy Projektivní geometrie vznikl na mé školní lavici nový text k všeobecně známé písni Country road/Veď mě dál, cesto má. Rozhodl jsem se, že si jej nemohu nechat pro sebe a tak bych vám ho tímto chtěl představit.
Bod nekonečně vzdálený
1.
Číst dále
