Rubrika: literární tvorba

Ze špinavé ulice vede do hloubi křoví, jež ji lemuje, nenápadná pěšinka. Vydejme se po ní a pozorujme, poslouchejme, prožívejme, hmatejme, ciťme…

Sýkorky, břízy, květy špendlíku,
mech, houby, zpěv a štěbetání, vánek, vzdálené zvuky silnice,
měkká půda pod nohama, 
svěžest,
trrr si si si, 
holub hřivnáč poplašen odletí z houštiny a pak do trávy used´,
a jako klenot babočka paví oko, 
spletité cestičky a suché trávy šustění, šumění, míhání,
hýření, snaha vyfotit motýla, 
co se třepotá a neví kam si sednout,
a pak zrádný šlahouh ostružiny přikrytý suchou trávou, 
pučící lístky lísky, buku, vrby, 
cestička v houštině, 
sojka mihnoucí se mezi svěže zelenými korunami stromů, 
stará vrba s rozeklaným kmenem, 
choroše tvoří stupínky, 
křik straky,
píseň, sytě modrý modřenec, odpadky,
zvuk sešlapovaného suchého loňského listí,
seschlý šípek, co vydržel zimu.