Dobytí severního pólu v Žižkovském divadle Járy Cimrmana sklízí úspěch už desítky let

Představení sleduje expedici českých polárníků, kteří s typickým cimrmanovským humorem bojují s mrazem, hladem i s vlastními absurditami. Hra kombinuje smyšlenou historii, suchý humor a skvěle mířenou ironii, která udržela představení status kultovní klasiky.

Kreativita a nápaditost Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka je v Dobytí severního pólu cítit v každé větě. Autoři dokazují, jak umí míchat suchý humor a historickou mystifikaci. Společně vytvořili scénář, který je nejen zábavný, ale i velmi inteligentně konstruovaný.

Náčelník výpravy Karel Němec v podání Ondřeje Vetchého působí velice přesvědčivě a s nenuceným humorem dokáže rozesmát celé divadlo. Očekávání naplňuje také Zdeněk Svěrák, který hraje pomocného učitele Václava Poustka už 40 let. Petr Brukner si hravě poradil s břemenem Ladislava Smoljaka a Varela Frištenského vystihl skvěle. Mezi členy výpravy výborně zapadá lékárník Vojtěch Šorf v podání Petra Reidingera a doplňuje tak energii svých společníků. Českou výpravu pak obzvláštní i americký Čech poručík Beran.

Představení doplňují povedené kulisy. Jednou z nejznámějších částí představení je Píseň proti trudomyslnosti, kterou pomocný učitel zpívá ostatním členům výpravy. Píseň má tak ztřeštěný a absurdně napsaný text, že se zaryje do paměti každému, kdo představení zhlédne. To platí i u nezapomenutelné hlášky „Normálně jdu na sever, a už jdu na jih“, kterou pronáší Zdeněk Svěrák v roli pomocného učitele v momentě, kdy přechází přes severní pól. V úvodním semináři se také objevila legendární „Školní básnička“. Každý divák má však svou oblíbenou scénku, takže se rozhodně vyplatí podívat na představení na vlastní oči.

Představení, pokaždé v trošku jiném obsazení herců, se hraje už přes 40 let, což dokazuje, jak nadčasová a geniálně napsaná hra je. Před pár týdny se byl na jedné repríze podívat i samotný prezident Petr Pavel. Velmi pozitivní hodnocení a ohlasy jako by vybízely k tomu, aby se na představení přišel podívat každý, kdo se chce zasmát a uvolnit. Dobytí severního pólu patří k nejlegendárnějším kouskům českého divadla, a troufám si říct, že nic mu jen tak jeho pomyslnou korunu nevezme.