S Xavierem Baumaxou o generačních rozdílech

Xavier Baumaxa, vlastním jménem Lubomír Tichý, je písničkář a kytarista původem z Litvínova. Na hudební scéně působí už pár desítek let a na svém kontě má již 11 alb. Sám svůj styl definuje jako akustický crossover. Jeho texty jsou často provokativní a pobuřující a obsahují ironii. V našem rozhovoru jsme se s Xavierem bavili o generačních rozdílech a o tom, jak je sám vnímá. 

Ty ses narodil v roce 1973 a tím pádem patříš do generace X. Jak svou generaci vnímáš? Co je podle tebe pro ni klíčové?

Naše generace XB byla zvyklá, že když se přišlo do Globusu, tak tam byl svět ještě v pořádku. Nebyly mobily, takže když se něco dohodlo, tak se dalo slovo nebo ruka a pak to taky platilo. To, že by někdo mohl na poslední chvíli například schůzku nebo sraz zrušit a udělat z ostatních prcgumy, prostě nešlo. To byl náš starý dobrý svět, kde ještě platily určité hodnoty.

My jsme naopak z generace Z. Jak bys popsal hlavní rozdíly mezi tvojí generací a naší?

Dalo by se říct, že mí dva nejstarší synové spadají do generace Z, která je popisována jako první digitální. Zajímavé je, že ten starší (17), jde úplně proti proudu, mobil má pořád vypnutej, chodí i retro oblíkanej, cvičí v Sokole a zajímá ho historie. Ten mladší (15) má klasicky na hlavě Lamina jako všichni ostatní, je přilepenej permanentně na mobilu a jede právě tik-tok videa podle mě do zavaření mozku. Doufám, že se ve škole bavíte o tom, že tohle endless swipování brutálně devastuje neurony, vytváří dopaminovou závislost, která je čím dál hůře ukojitelná a v druhém plánu při absenci digitálu přichází propastné prázdno, roztěkanost, neschopnost soustředit se deprese a sebenejistota.

Vnímáš velké rozdíly mezi dnešními dětmi a vámi, když jste byli malí? V čem konkrétně?

Řeknu ti to na jednom fóru, kterej je ale bohužel pravdivej:

My když přišli domů ze školy a byl třeba průser, tak rodiče řekli: „Jestli se budeš blbě učit a budeš zlobit, tak nepůjdeš ven!“ Za oknem paneláku kluci mydlili fotbal nebo hokej, no k nasrání.

Teď přijdeš domů, zalezeš do pokoje smažit a ten trest je: „Jestli budeš drzej, tak pudeš ven. Bez mobilu!“

Myslíš si, že dnešní generace dospívá rychleji, nebo pomaleji než vy?

Já myslím, že dnešní generace dospívá mnohem rychleji v tom, že všechny informace jsou dostupné, dřív se dospívá i pohlavně, ale údajně se bojíte sexu nebo navázat vztah a raději chatujete přes zeď. To my se nebáli!

Co považuješ za největší výhodu a nevýhodu své generace?

Největší výhoda naší generace je, že jsme zažili devadesátky. Největší nevýhoda je, že si je nepamatujeme. Já si taky řikám, škoda, že jsem nebyl o 10let starší a neměl nějakou vizi. Skupoval a opravoval bych nemovitosti a teď bych byl rentiér.

Rentiér Baumaxa.

Je něco, co bys chtěl, aby jsme si od vaší generace převzali?

Asi nějaké vnitřní desatero, nepokradeš, neublížíš bližnímu svému, nesesmilníš, nezabiješ, cti matku svou a otce svého, a tak dále. My stavěli vždycky přátelství nad ženský a tyhle vztahy nám vydržely do dneška.

Je naopak něco, co doufáš, že ne?

Máte výhodu, že v sobě nemáte takovou tu zaprděnost, co do nás tloukl soudruh: držet hubu a krok. My byli připosraný a myslím, že někdo žije v té mentální kleci dodnes. Ideální zaměstnanec! Vy všechno můžete hned, včetně cestování, studentských pobytů atd., ani si vlastně neuvědomujete, proč byste si toho měli vážit.

Co bys rád vzkázal naší generaci?

Nebát se a nekrást!

A z desatera bych jeden bod otočil na hlavu:

Ty do mě kamenem, já do tebe třikrát!

Co ty mě, já tobě třikrát – v dobrém i ve zlém.

Takhle oddělíš zrno od plev, zbavíš se sráčů a zůstanou ti přátelé.

Portrét Xavier Baumaxa © Xavier Baumaxa (Facebook)