O nadcházejících volbách v Maďarsku jste už i z českých médií pravděpodobně slyšeli. Jak je však vidí samotní, obyčejní Maďaři? Díky měsíci jazykového pobytu jsem to zažil.
Přicházím ulicí domů k mé hostitelské rodině a před domem potkávám asi sedmdesátiletou sousedku. Pozdravíme se a ona mě žádá, abych se zeptal rodiny, zdali nechce nějaké domácí pečivo. Stačí jí dvě věty, aby se od jídla dostala k politickým problémům. Stěžuje si, že má nízký důchod a sotva si může bez pomoci přátel koupit chleba. Číslo mi přijde absurdně nízké, zeptám se na něj a ona jej vysvětluje zlou vládou, která nechce pomáhat důchodcům. Vzápětí však říká, že Orbán alespoň na lidi myslí a před časem od něj dostala tašku jídla (pozn. autora: nepodařilo se čin vlády ověřit), proto ho bude volit. Politiky sleduje jen ve státní televizi, kde se však prý objevují jen ti vládní a jiné strany tedy ani nezná a neví, co vůbec slibují a jestli nebudou ještě horší.
V době, kdy v Maďarsku pobývám, zbývá do parlamentních voleb něco přes měsíc. Ulice i internet jsou kompletně zaplněny kampaní vládního FIDESZu, politici svolávají svoje mítinky o velikosti demonstrací, a i mezi běžnými lidmi se kromě každodenního života prakticky o ničem jiném nemluví.
Sedíme u večeře a někdo na stůl položí noviny, z nichž vypadne jakási brožura. Vezmu ji do rukou a shledám, že patří do kampaně opoziční strany TISZA. Celá je pokryta různými, často přímo proti Orbánvskými hesly jako “Teď nebo nikdy” a obrovskou hlavou jejího lídra, Pétera Magyara. Přečtu jedno z hesel a podotknu něco ve smyslu, že obě velké strany mají dosti vyhrocenou kampaň. Od kamaráda dostávám vysvětlení, že takhle to tu bohužel chodí už delší dobu. Na to však reaguje asi 45letá hostitelka, že jediným, kdo lidi radikalizuje je prý Péter Magyar, protože se snaží zatáhnout Maďarsko do války. Když se zeptám, proč tak usuzuje, argumentuje tím, že neslíbil vetování zrychleného vstupu Ukrajiny do EU. Podotknu, že tahle otázka není vzhledem ke korupčnímu indexu UA vůbec na stole a dozvím se, že vlastně i Magyar sám by válku v Maďarsku chtěl a je jedno, jakou cestou by do ní zemi zatáhnul. Přesně tohle jsou narativy, které sdílí samotná kampaň vládního FIDESZu.
Mladí však vidí situaci dost jinak. Všichni, se kterými jsem se někdy k těmto otázkám dostal, zcela otevřeně podporují dnes opozičního Pétera Magyara. Informace čerpají většinou ze sociálních sítí a obecného internetu, kde jsou dosahy stran mnohem vyrovnanější. „Téměř celý můj život, 16 let je Orbán u moci a teď je konečně šance na změnu… TISZA vyhraje, otázka je, jestli ty výsledky nezfalšují… můžeme jen doufat“, říká jeden.
Podle průzkumů vyhrává TISZA přibližně o 5 procentních bodů s odhadovaným ziskem 46%, jak však volby 12. dubna reálně dopadnou, se teprve ukáže. Ani s tímto výsledkem by však nemuseli být kvůli menším stranám schopni sestavit vládní většinu. A pokud ano, co se vlastně změní, a pomůže pozitivnější vztah Magyara k EU sjednotit sedmadvacítku?
„It was me, waiting for me, Hoping for something more. Me, seeing me this time, hoping for something else.“ – Ian Curtis