Během nedávné epochy Projektivní geometrie vznikl na mé školní lavici nový text k všeobecně známé písni Country road/Veď mě dál, cesto má. Rozhodl jsem se, že si jej nemohu nechat pro sebe a tak bych vám ho tímto chtěl představit.
Bod nekonečně vzdálený
1.
G Emi
Někde v dálce se přímky protnou,
D C G
ať jsou různé nebo rovnoběžky.
G Emi
I když trávím s tím už dobu notnou,
D C G
představit si to je stále těžký.
R.
G D
Kde je můj bod vysněný,
Emi C
ten nekonečně vzdálený?
G D
Nekonečnost, dualita.
C G
Už jsem zas ztracený.
2.
Mluvím dlouho o té přímce
a stále je mi nekonečně vzdálená.
A Desarguessovská* konfigurace?
I to už nyní vím co znamená.
B.
Emi D G
Pak na papír s čárami napíšu tužkou.
C G D
Ty přehrado, řekněte mi co tohleto je?
Emi F C G
Díky poznání cítím se býti malou muškou.
D D7
Projektivní geometrie
R.
Kde je můj bod vysněný,
ten nekonečně vzdálený?
Nekonečnost, dualita.
Už jsem zas ztracený.
R2.
Kde je můj bod vysněný,
ten nekonečně vzdálený?
Inflexní bod, dvojitá tečna.
Už jsem zas ztracený.
R3.
Kde je můj bod vysněný,
ten nekonečně vzdálený?
Projektivní přemýšlení.
Jsem pro to nadšený.
———————————————–
*čti [Dezargovská]
Kytarista charakteru veselého. Má rád jazykové hříčky a toulky přírodou. V Kampaku má na starosti grafiku a vlastní uměleckou tvorbu.