Po vlastní ose za čistší krajinou aneb akce Ukliďme Česko

Ukliďme Česko je největší dobrovolnická akce v České republice zaměřená na úklid naší krajiny. Celá iniciativa stojí především na dobrovolnících, kteří se do akce přihlašují. Organizační tým Ukliďme Česko tvoří pouze malý počet lidí, kteří zajišťují především know-how, během hlavních úklidových vln (předem ohlášených velkých úklidů na jaře a na podzim) také pevné pytle na sesbíraný odpad a po celý rok veškerou další potřebnou podporu.

Důležitou roli hrají dobrovolní organizátoři místních úklidů. Jsou to lidé, kteří se chopí zodpovědnosti a zorganizují úklid v místě, které si sami vyberou. Od začátku až do konce se starají o hladký průběh celé akce. Dobrovolníci před akcí vyplní registrační formulář a na interaktivní mapě si vyberou skupinu, ke které se připojí. V termínu akce se pak sejdou na „místě činu“ a společně uklidí.

Ukliďme Česko vyhlašuje během roku dvě velké úklidové akce. Letos byla první z nich vyhlášena na sobotu 28. března 2026, uklízet se však může po celý rok.

S turistickým oddílem jsme se letos chtěli zúčastnit akce už poněkolikáté. Jelikož nám letos časově nevyhovovala zmíněná sobota, rozhodli jsme se uspořádat „vlastní“ úklidovou výpravu. Chtěli jsme vyrazit na místo, které máme s oddílem nějak spojené, a budeme tak mít větší motivaci se o něj starat. Proto jsme se vydali na chatu do Šiškovic, kam jezdíme už několik let na různé výpravy.

Než jsme na výpravu vyrazili, domluvili jsme se s místním úřadem, který nám poskytl materiály a tipy, kde by se mohlo nacházet více odpadků.

V sobotu 22. března v devět hodin jsme měli sraz se zdejším místostarostou, který nám předal pytle, a my jsme se pustili do úklidu. Rozdělili jsme se na tři skupinky a každá vyrazila do jiné části vesnice. Tip, že se nejvíce odpadků nachází podél silnice, se ukázal jako spíše nepravdivý. Jakmile jsme opustili silnici a vstoupili do lesíku vedle ní, objevilo se velké množství nepořádku.

Narazili jsme na skládku, kam musel být všechen odpad navezen. Vrstva hlíny a trávy, kterou byl les pokryt, zakrývala nekonečné vrstvy skla, každá úroveň po odklizení odhalila další a další. Za poměrně krátký čas jsme nasbírali spoustu odpadků. Mezi nejzajímavější „úlovky“ patřily například hrnec, konvice, pozůstatky starého zařízení s elektrickým obvodem, pružinky, lehátko a mnoho dalšího.

I když jsme uklízeli jen jedno dopoledne, nasbíralo se toho opravdu hodně a akce měla jednoznačně smysl. Z večerní diskuse s dětmi zaznělo: „Vůbec mě nenapadlo, že kolem silnice může být tolik odpadků,“ „Proč to tam lidé vůbec házejí?“ „Jaký k tomu mají důvod?“ „Našli jsme lahev od Pražské vodky“…

Po úklidu následovala hra po celé vesnici, při které děti pozorovaly okolí. I během ní narazily na další odpadky, ale stopa po našem úklidu už byla znatelná. Bylo vidět, že si místní lidé naší práce všimli a byli za ni vděční – dostali jsme od nich Raffaello a od místostarosty brambůrky.

Je krásné, že můžeme společně s dětmi dělat smysluplnou věc, pomáhat přírodě a zároveň je učit, aby odpadky v přírodě nenechávaly, přemýšlely o tomto tématu a mluvily o něm.