Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil velké vzdálené galaxie, které podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru.
Pozorování přineslo informace o tom, že obří a vyspělé galaxie zjevně existovaly poměrně krátce po velkém třesku. Galaxie zhruba o velikosti naší Mléčné dráhy a plně vyzrálé červené hvězdy zachytily snímky vzdálených zákoutí vesmíru, pořízené během počátečních pozorování. Galaxie popsané v nové studii jsou tak vzdálené, že se i výkonnému dalekohledu jeví jen jako načervenalé puntíky. Analýzou světla, které vyzařují, astronomové dospěli k závěru, že se jejich prostřednictvím dívají na „dětství“ vesmíru jen 500 až 700 milionů let po velkém třesku. Takto rané galaxie samy o sobě nejsou překvapující. Astronomové očekávali, že první hvězdokupy se vyskytly krátce poté, co vesmír překonal takzvanou dobu temna, tedy zhruba prvních 400 000 let své existence, kdy vesmír prostupovala jen mlha z atomů vodíku.
Astronomy šokuje velikost a stáří nově objevené galaxie. Také je zajímavě, že nově vzniklé snímky jsou v rozporu s představami o tom, jak se vesmír vyvíjel.
Astronom Joel Leja říká v rozhovoru s Space.com: „Měli jsme konkrétní vysvětlení pro typ galaxií existujících v raném vesmíru: jsou mladé a malé.“
Předchozí studie o raném vesmíru, založené na pozorováních Hubbleova teleskopu a dalších nástrojů, podle Lejy popisovaly spíše malé, modré, „dětské“ galaxie v raném období vesmíru. Šlo tedy o objekty, které vznikly teprve nedávno z původní „kosmické polévky“ a samy si utvořily své mladé hvězdy a struktury.
Mladé hvězdy obecně září modře. S postupem času červenají s tím, jak spalují své palivo. V dávných galaxiích, na něž se zaměřuje Webbův teleskop, astronomové staré červené hvězdy neočekávali. Nečekali ani to, že najdou galaxie masivnější než zhruba miliardu sluncí. Načervenalé body však nasvědčují tomu, že jsou padesátkrát masivnější.
milovník sportu a žen, gym boy, náčelník rubriky zábava, zlatý retrívr