O změně času se vedou mnohé diskuse, někteří lidé střídání letního a zimního času podporují, jiní stojí za tím, že by se měl ten letní zrušit a najdou se i takoví, kteří by naopak zrušili zimní čas a ten letní nechali celoročně. Argumentem pro střídání je především úspora energie, protože v létě večer je díky posunutí času déle světlo. Argumentů proti se najde mnoho, třeba, že letní čas je nepřirozený a umělý, lidé mají svůj vlastní rytmus a musí si každý půl rok přivykat na změnu. Dále se také zdůrazňují problémy, které vznikají ve směnných provozech nebo v dopravě, kdy buď třeba vlak jede o hodinu déle nebo naopak musí někde hodinu čekat.
Jedním z nejznámějších odpůrců letního času byl pekař Stanislav Pecka. Tvrdil, že letní čas vážně poškozuje zdraví lidí a politikové od něj pravidelně dostávali žádosti o odstranění časového posunu už od roku 1981.
Něco k historii
Letní čas znamená čas, který se používá v určité oblasti v období mezi březnem a říjnem. Je to čas daný příslušným časovým pásmem, avšak posunutý dopředu o jednu hodinu. Používá se ve všech Evropských státech kromě Běloruska, Ruska, části Grónska a norských ostrovů.
Poprvé se nápad podobný změně času objevil roku 1784 v dopise, který napsal Benjamin Franklin vydavatelům časopisu Journal of Paris. Ironicky se v dopise zmiňuje o tom, že by lidé měli vstávat a chodit spát dříve, aby tím lépe využili denní světlo.
První návrh na zavedení letního času podal londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Přestože se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslanců, návrh se prosadit nepodařilo.
Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v několika evropských zemích. Jako první ho zavedlo Německo a Rakousko-Uhersko a to od 30. dubna do 1. října roku 1916. Dále letní čas ve stejném roce zavedla i Velká Británie a Švédsko, kde ale platil až od druhé poloviny května. V dalších letech se však už nepoužíval. 19. března 1918 byl spolu s časovými pásmy letní čas zaveden v USA, avšak byl natolik nepopulární, že byl o rok později zrušen.
Znovu byl letní čas zaveden z důvodu úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích trval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 2. listopadu 1942. V následujících letech byl zaveden během letního období, tedy od dubna či května až do října. V roce 1979 byl v Československu zaveden každoroční letní čas. Během několika let se ustálilo pravidlo, že se zaváděl poslední víkend v březnu a končil posledním zářijovým víkendem. Od roku 1996 v celé Evropské Unii došlo k prodloužení letního času, nyní trvá až do posledního říjnového víkendu.
Korektorka.