“V dopravě nám chybí respekt, Svoboda je pro mě jako Zeman.”

Příprava

Středa, 22. březen, 16 hodin a 40 minut, Praha, Náměstí Míru. Přicházíme na místo, já a fotograf. Už z dálky je vidět, že se na náměstí něco děje. Kdybyste přehlédli pomalu zvětšující se počet lidí v oranžových vestách, určitě by vaši pozornost upoutaly také velké policejní motorky stojící opodál.

Zatím si každý stojí ve své části náměstí. Policie nahoře hovoří s pořadateli, kousek dál stojí novináři s foťáky a kamerami a v dolní části účastníci. Dnes se zde koná již šestý pochod Prahou, jehož hlavním cílem je plošné zavedení rychlostního limitu 30 km/h.

Pochod pořádá Poslední generace (Last Generation), což je celosvětové studenty založené klimatické hnutí. „Poslední generace“ mají v názvu proto, že dle mnohých výpočtů a výzkumů je dnešní generace ta poslední, která ještě může klimatickou krizi zastavit.

Je vidět, že forma pomalého pochodu budí pozornost, ale i vášně. Už z reakcí kolemjdoucích se dá mnoho zjistit. Někteří fotí, jiní se smějí a nevěřícně kroutí hlavou. Reakce policie jsou hůř odhalitelné. Strážníci totiž hovor ztlumí a poodstoupí, jakmile se k nim přiblížíme. Kdo už tak opatrný není, jsou novináři. Mezi útržky konverzace zazní i docela hlasitá věta: „Já nevím, proč tady musíme bejt. Nikoho to nezajímá, všechny nás to sere. Já nechápu, proč jim to tolerují.”

Začátek

Samotná akce začíná proslovem pořadatele Arneho Springoruma. Ten mluví o pravidlech pro dnešní pochod. Autům zůstane uvolněný vždy maximálně 1 pruh, a to pouze tam, kde to bude možné. Průchod půjde buď jedním, nebo dvěma pruhy. Vedle vždy půjde policie, aby byla zajištěna bezpečnost. „Řidiči jsou na nás pochopitelně naštvaní. Oni spěchají domů, město je zacpané, a ještě my k tomu. Mějme tedy rozum, protože jejich reakce je úplně přirozená. Oni ještě nepřemýšleli tolik o těch výhodách, tolik jako my. Chci abychom byli občané, kteří jsou aktivní, žádají změnu v rámci zákona a jsou vzorní.”

Pochod vyráží. Počet účastníků je opět vyšší, než byl minulý týden. Na předchozím pochodu bylo okolo 50 lidí, zde jich je přes 100. Další pozorovatelná změna je větší počet novinářů a politických stran. Jmenovitě Zelení, kteří se pochodu účastnili, a Svobodní, kteří mu naopak přišli odporovat.

Odpůrci

Právě ke Svobodným zamíříme jako první. Jedná se o skupinu čtyř lidí, včetně kameramana, kteří stojí na jednom z ostrůvků mezi semafory a živě vysílají. Na ostrůvku mluví předseda strany Libor Vondráček: „Budeme se zastávat všech slušných řidičů. To znamená, že jsme proti zákazu aut se spalovacím motorem, stejně jako proti podobným nesmyslným úvahám o zavedení plošného limitu 30 km v hodině po celé Praze, protože v tuhletu chvíli určitě není žádný důvod snižovat hranici, která panuje po celé Praze. V obytných zónách už je 20 km za hodinu, takže tento požadavek je naprosto zcestný a moc nás mrzí, že slušní lidé, kteří dneska jedou do práce nebo z práce, tak kvůli vám, lidem kteří se neumí vyjadřovat jiným způsobem, než že blokují silnice, tak bohužel asi v čase nedojedou.”

Smíšené reakce přichází i z okolních hospod. Lidé vylézají, někteří skandují na podporu, třeba pirátský zastupitel za Prahu 2 Robert Veverka, jiní se diví a občas nadávají. Největší odpor dávají samozřejmě najevo řidiči, kteří agresivně troubí, túrují motor či sprostě gestikulují. Fascinující je, že reakce chodců vůbec nejsou tak agresivní a výrazné, i když třeba s akcí nesouhlasí. Na křižovatce Anglické a Bělehradské v zácpě uvízne i tramvaj. Její řidič si rezignovaně položí hlavu na řídící desku a usmívá se.

Účastníci pochodu

Po chvilce vcházíme do davu. Atmosféra v pochodu je klidná. Lidé se usmívají, vedou kola, nesou transparenty a občas někdo začne skandovat. Klasické konverzace doprovází občasné poznámky jako „Když jde Jan Wolf s pochodem pro rodinu, tak taky blokuje dopravu.” Naším cílem je ale optat se účastníků, proč tu jsou a co chtějí. Oslovili jsme hned několik osob.

Náš první host byl mladý student bydlící mimo Prahu. „Slyšel jsem o tom od kamaráda, sám nejsem z Prahy, ale zrovna jsem v Praze byl a říkal jsem si, že to dává smysl. Vím, že je potřeba nějakým způsobem bojovat s tou klimatickou krizí, kterou tady máme. A tohleto je jeden ze způsobů, jak toho docílit. Říkal jsem si, že každej člověk se počítá, zároveň jsem to chtěl tak jako zažít a podívat se, jak to vypadá zevnitř. Jako chápu, že to asi lidi sere. Jako když se na to podívám z toho pohledu těch řidičů, tak jim rozumím, že to není pro ně příjemné. Na druhou stranu, pokud chceme tady na té planetě dál žít, něco omezit musíme. Chápu, že vždycky přijde někdo, kdo řekne – hele, bohužel, prostě mě se to dotkne – ale to se nedá nic dělat, něco omezit musíme.”

Dalším, koho jsem oslovil, byl muž středního věku. Mluvil slovensky, ale jeho odpovědi podáme v češtině. Jednalo se o jeho druhý pochod, předtím se účastnil protestní cyklojízdy. „Já rád podpořím takovou akci, myslím si, že je důležité na to poukazovat, a hlavně teď je tam nová radnice, která s tím může zase něco nového udělat, neříkám, že jsou tam zrovna nejlepší povolaný, ale mohli by.”
A myslíte si, že se s tím doopravdy něco stane, když je v té koalici ODS? „No já nevím, zda se s tím něco stane – podle toho, jakou tohle bude mít dohru, zda bude nějaký manifest toho, co požadují organizátoři. Nějakých 10 bodů pro magistrát nebo něco podobného, takže pokud tam bude nějaká dohra, tak si myslím, že to může mít nějakou váhu.”

Další účastnicí byla např. jedna postarší dáma. Byla už na předchozím blokování Magistrály, ale hnutí sleduje už od začátku. „Potřebuju chodit pěšky. Jako bez legrace – já tady nemůžu chodit pěšky,” odpovídá na otázku, proč přišla. „Myslím si, že bychom měli rozvíjet jak auta, tak tramvaje, autobusy, kola, plus vozíky a pěší, a to je 5 typů dopravy. Ale tady převažujou auta.” A jako které město byste chtěla, aby Praha vypadala? „Byla bych ráda, aby Praha vypadala tak jako Praha, ale byla progresivnější. Byli jsme asi pětkrát v Lisabonu a Portugalci jsou výborní architekti. Nebo když přijedete do centra Londýna, tak si všimněte, jak oni mají označený cyklostezky, jaký jsou tam bezpečnostní vychytávky a jsou v tom úžasný.”
Koho jste volila na magistrát? „Piráty.“ A je pro vás trošku zklamání, že šli do koalice s ODS, nebo ne? „To je jako celkem jedno. V každým případě mi vadí ten velkej konzervatismus ODS. A hlavně mi vadí osoba primátora, protože je to něco podobnýho jako pan prezident Zeman. Velmi starej člověk s podivnýma názorama a myslím si, že jako ve vedení radnice, jako lékař ve vedení nemocnice, ve vedení oddělení prostě tenhleten člověk nemá co dělat. Má znát svoje limity.” Myslíte si, že účast ještě poroste? „Určitě, na začátku nás bylo asi 15. A sleduju to mediální info. Na tom začátku informovala jenom pražská drbna a teďka to je ve všech novinách v televizi.“ Tak je tady docela dost médií, taky už to zvedá i zároveň nějaké negativní ohlasy, jsou tady třeba členové strany Svobodných a samozřejmě to vzbuzuje velkou nechuť okolních řidičů.„Ale je to o tý rovnoprávnosti a o vyváženosti. Já jako nejsem jen stoprocentně plus nebo stoprocentně minus. Musíme se tolerovat, my nemáme toleranci, vzájemný respekt nemáme vůči sobě. Vy jste mladej, já jsem stará, ale já chci, aby mě někdo respektoval.“

Další rozhovor jsme udělali z jedním z pořadatelů. „Hodláme v pochodech pokračovat, dokud politici nezačnou jednat. Zítra chystáme interpelaci na magistrátu, kde předneseme svůj návrh na to, jak by se doprava dala zklidnit a uvidíme, zda politici nějak zareagují, podle toho pak budeme pokračovat.” Na otázku o současné koalici v Praze odpoví: „Tak mohlo by to být lepší asi, ale ta a ta doprava je neudržitelná, je potřeba ji řešit, ať je tam kdokoliv, to vlastně nezáleží úplně na tom, jaká je tam politická strana.” Proč by se ta třicítka měla zavést, jaká jsou ta hlavní pozitiva?
„Je to nejjednodušší způsob, jak udělat Prahu bezpečnou pro všechny účastníky provozu, pro cyklisty, pro chodce. Teď je doprava nastavená výrazně pro auta, cyklisti se bojí jezdit po ulicích, chodci jsou ohrožováni rychlými auty, a pokud zpomalíme dopravu, tak víme ze zkušeností ze zahraničí, že výrazně poklesne počet zranění i úmrtí při dopravních nehodách. Ulice nebudou tak hlučné a ve výsledku se také víc lidí bude dopravovat hromadnou dopravou a na kolech, koloběžkách. Odlehčí se provozu v Praze, nebudou tak ucpané ulice a mělo by to v podstatě i snížit emise dlouhodobě.“

Na začátku s námi byla skupina tří zástupců strany Svobodných, kteří vás obviňují z toho, že tím omezujete svobodu, co tomu říkáte? „Samozřejmě, že ne, to je nesmysl. Pravidla jsou taková, jaká je společnost nastaví, a všichni musíme dodržovat určitá omezení při dopravě, tak abychom udělali prostor každému, aby si zvolil svůj prostředek dopravy. Teď je to výrazně nastaveno ve prospěch aut a my to chceme změnit.” Jsou kromě třicítky ještě nějaké další cíle, ke kterým byste chtěli směřovat? „Tak obecně voláme po zklidnění dopravy v Praze a kromě zavedení třicítky ve vnitřním okruhu budeme požadovat také humanizaci magistrály, kterou politici slibují už přes 30 let. Dále zneprůjezdnění nábřeží a Malé strany pro tranzitní dopravu.“

Když teď máme primátora za ODS, tak se často mluví o tom, že spousta projektů by se mohla dokončit, až se postaví okruh, ideálně oba nebo dokonce všechny tři. Jsou ty okružní stavby opravdu něco, co by tu dopravu mohlo v Praze vyřešit? „Naopak, více dopravních staveb přivede do Prahy více aut a jenom se to zhorší, to víme už ze zkušeností. Blanka byla taky obrovská investice, kterou politici zdůvodňovali tím, že odlehčí dopravě v centru, a ta doprava naopak narostla. Takže to není řešení.“ Máte teď nějaký srdcový dopravní projekt, který byste chtěl dokončit co nejdřív? „Já si myslím, že je rozhodně důležité dokončit stavbu metra a obecně posilovat veřejnou dopravu. Dokončit ten tramvajový okruh, to všechno jsou velmi důležité projekty, které podporujeme.“

Nakonec jsme hovořili ještě se skupinou tří mladých dívek. Jednalo se o studentky ještě základní školy. „Teď jsme se připojili, protože jsme viděli, že to jde okolo a přidaly jsme se.“ Proč jste se přidaly? „No tak protože tady jezdí čím dál tím víc aut a je to tu čím dál tím míň hezký. Už to nemá to kouzlo Prahy a všude jsou jenom auta.“ Přijde vám ten způsob pochodu jako dobrý nápad?
„Může to nějak pomoct, třeba se nad tím někdo zamyslí. A funguje to jako mediální prostředek.”

Po chvílí se pochod začal blížit k Smetanovu nábřeží. Několikrát se účastníci stáhnou na chodník a pouští okolo projíždějící tramvaje a dvakrát i sanitku. Koordinace je v tomto směru dobrá. Z průvodu se dá krásně pozorovat panorama Pražského hradu, Karlova mostu a Vltava v kombinaci se zapadajícím sluncem. V tento moment jsem se dal do rozhovoru s hlavním pořadatelem Arniem Springorem. Celý rozhovor v audio verzi vám již brzo poskytneme.

Pochod pokračuje až na Mariánské náměstí, kde probíhají proslovy organizátorů. Hlavní organizátor pak všem poděkuje za účast a zmíní určitou neschopnost policie při organizaci propouštění tramvají. Znovu důrazně připomene, že protesty se budou opakovat, dokud nebude vyhověno. Poté předá megafon a vyzve účastníky, aby promluvil, kdo chce. Několik lidí možnost využije. (Například zastupitel MČ Praha 3 za Zelené Matěj Michalk Žaloudek.) Celá akce končí v dobré náladě okolo sedmé hodiny. Po ukončení zůstali na místě organizátoři, bavící se mezi sebou či osobně děkující účastníkům. Policie se ze scény po ukončení programu potichu vytratila.