Sám s(t)ebou- s e r v í r k a

Jak tě napadlo začít pracovat jako servírka ?

V šestnácti jsem chtěla na brigádu a první co mě napadlo, byla právě práce v kavárně nebo v restauraci. Ještě mi k tomu pomohlo, že kamarádky Mamka má restauraci, kde jsem začala pracovat. 

Takže teď pořád pracuješ v restauraci?

No občas ano, ale spíše teď pracuji nově v kavárně.

Když teď porovnáš práci v restauraci a v kavárně, je zde nějaký rozdíl?

Myslím si, že na co je podnik zaměřený není to, co by měnilo jaká práce je. Nejdůležitější je kolektiv a zaměstnavatel. 

Pokud je dobrý kolektiv, tak se z vás časem stanou kamarádi a práce je i zábava. 

Některým zaměstnavatelům jde jenom o peníze a nezáleží jim na ničem jiném. Jiný se zase starají o kolektiv a o to, jestli jste vy v pohodě. Podle toho se pak cítíte a ovlivňuje to jaký mate postoj k práci. 

Baví tě to, nebo to děláš pro peníze?

Asi oboje, samozřejmě že peníze jsou důležité a hrají velkou roli, ale zároveň mě to i strašně baví. Ráda komunikuji s lidmi a pozoruju jak je každý jiný. 

Co tě to naučilo?

Určitě trpělivosti. Ve většině podnicích po vás chtějí ať se řídíte pravidlem, že host je váš pán. Takže musíte trpělivě vyslechnout a splnit hostů přání i když je to někdy dost deprimující. 

Taky to, že jak se k vám lidé chovají není dost často vaše vina. Pokaždé se najde někdo, kdo chce být rýpavý nebo nepříjemný a vy jim ani nemusíte nic udělat.

Co je na téhle práci nejtěžší?

Pro mě osobně je náročné se pořád usmívat. I když jste sebevíc unavení, smutní, bolí vás hlava, máte špatné období musíte se každého s úsměvem zeptat “všechno v pořádku?”

Nikoho nezajímá jak jste se vyspali, oni si přišli užít hezké odpoledne.

Někdy je to ale náročné i fyzicky. Stát dvanáct hodiny na nohou je taky dost náročné a není to pro každého.

Doporučila bys tuhle práci?

Jako fulltime job určitě ne. Pracovat takhle pět dní v týdnu musí být strašné.

Jako brigádu určitě. Můžete zde potkat spousty nových lidi, naučíte se komunikovat a nejsou za to špatné peníze jako přivýdělek ke studiu. 

Ale je to určitě individuální