Zóny

Kde všude se nacházejí zóny? Například časové nebo ekologické zóny. Ale ty, které nás všechny nejvíce obtěžují, jsou ty modré. Nemyslím ty zaměřené na dlouhověkost, ale ty, kvůli kterým si nikde nemůžeme zaparkovat. Ty, za které musíme platit. Ty, díky kterým se musíme pořádně zamyslet, jestli se nacházíme v oblasti, kde končí Praha 6 a začíná Praha 7.

Jednou se mi stalo, že jsem zaparkoval a vůbec jsem si neuvědomil, že Praha 7 změnila své zóny. To už kolem prolétl kamerový sup a hned jsem věděl, že se na mě řítí tučná pokuta. Ale jak máme zjistit, kdy a kde mění svoje zóny? Město o to vůbec nepečuje. Jak má člověk vědět, jestli zóna pokračuje, když jsou tam jen nějaké nepřehledné čmárance na silnici?

Jakmile dorazím na chalupu, je to úplně jiný svět. Žádné modré čáry, žádné pokuty, žádné nervy. Tady si člověk zaparkuje, kde chce. Jediné, co ho může potkat, je místní policajt, který tě maximálně upozorní, že tady stát nemáš. Ale když mu řekneš, že si jen skočíš pro rohlíky, většinou mávne rukou a jde dál.

Říkají, že modré zóny jsou pro ekologii, aby ve městech neparkovalo tolik aut. Já si myslím, že když někdo opravdu chce zaparkovat, vždycky si nějaké místo najde, i když není modré. Samozřejmě tohle všechno přispívá i do městské pokladny.

Modré zóny prý mají sloužit našemu dobru – méně aut ve městech, víc místa pro nás. Ale upřímně, co je to za dobro, když musím zaparkovat tři ulice od svého domu, a ještě za to zaplatit půl výplaty?