Rozhovor s Radovanem Danielem

Vztah k matematice, pohled na učitelství i oblíbené rovnice. O tom a mnohém dalším se můžete dočíst v rozhovoru s učitelem matematiky Radovanem Danielem.

Chodil jste rád do školy?

Mezi první a druhou třídou na základní škole jsem se o prázdninách nemohl dočkat, až se do školy vrátím, prázdniny mě vůbec nebavily :) Postupně jsem si prázdniny užíval víc a víc, ale školu jsem měl rád vždy. Jelikož jsem už na základní škole věděl, že chci být učitelem, bavilo mě je sledovat, jak dělají svoji práci. Takže ano, chodil jsem do školy rád.

Jaké školy jste vystudoval?

Chodil jsem do matematické třídy na gymnáziu, potom jsem na Slovensku vystudoval matematickou statistiku a finanční matematiku. Následně jsem v Praze studoval učitelství matematiky.

 Na které byl nejlepší učitel matematiky?

Měl jsem vždy dobré učitelky matematiky. Na gymnáziu byla moje učitelka perfektní a často na ni myslím i teď, když už sám učím. Je mi pořád inspirací.

Jakého učitele jste měl nejradši?

Miloval jsem svoji třídní učitelku v první a druhé třídě na ZŠ a na gymnáziu matikářku a němčinářku, to byly osobnosti. Všechny tři byly přísné, důsledné a hodně jsem se od nich naučil, ne jenom předmětové znalosti, ale taky něco z obecné moudrosti.

Měl jste k matematice vždy pozitivní vztah?

Neměl, na základce jsem matiku neměl rád, vůbec. Nedávala mi od sedmé třídy smysl, musel jsem k ní dospět.

Jak a z jakých důvodů jste se dostal do Česka?

Po absolvování vysoké školy jsem s kamarády stopoval do Barcelony a v Praze jsme se na pár dní zastavili. Já jsem zůstal. Proč jsem zůstal je na dlouho, ale byl to očividně můj osud se do Barcelony nevypravit.

Jak jste se dozvěděl o waldorfském školství?

Pracoval jsem v oblasti marketingových analýz a výzkumu a už jsem tušil, že to už déle nevydržím. Měl jsem nutkání začít konečně učit. Ale bál jsem se mluvit ve vyučování česky. Navzdory tomu jsem začal hledat nějakou zajímavou školu, kde se učí a ne jenom předávají informace. Tak jsem narazil na webovou stránku Waldorfského lycea.

Co Vás na waldorfské pedagogice překvapilo a jaký byl Váš první dojem?

Bylo toho strašně moc, od průpovědi, dlouhých každotýdenních kolegií až po otevřenost ve vztahu učitel-žák. Přišel jsem z klasických škol, takže pro mě bylo nové vše.

Z jakých důvodu mluvíte na hodinách česky?

Matematika je jistým způsobem jazyk, pro hodně lidí je to cizí jazyk. Kdybych s žáky mluvil v hodinách slovensky, mluvil bych s nimi dvěma cizími jazyky zároveň, to by nedělalo dobrotu.

Rozhodl jste se tak již na začátku? Bylo to pro Vás těžké a případně je stále?

Chtěl jsem od začátku učit česky, říkal jsem si, že na státní škole na to mají žáci právo. Bylo to pro mě velmi náročné, ale teď si to vůbec neuvědomuji, je to pro mě stejně přirozené, jako mluvit s kolegy slovensky. Prostě čeština je mým pracovním jazykem a slovenština srdcovým.

Jakou epochu učíte nejraději? A jakou nejméně?

To je těžká otázka. Mám rád všechny epochy, mě baví matematika moc, celá! Výjimečný vztah mám ke kombinatorice a teorii pravděpodobnosti a k projektivní geometrii. Neměl jsem rád epochu mocnin a logaritmů, tak jsme tato témata přesunuli do cvičných hodin a teď máte místo toho epochu planimetrie :)

Jaké jsou největší rozdíly mezi učitelem a třídním učitelem?

Je to obrovský rozdíl. Jako třídní učitel musíte řešit všechny žáky svojí třídy ve všech předmětech i mimo ně. Zároveň jste středním bodem mezi rodinou, kolegiem a třídou, to není vždy jednoduché. Jako třídní učitel řešíte různé problémy – absence, hrátky s alkoholem na výjezdech apod. To jako předmětový učitel vůbec neděláte, pouze učíte svůj předmět.

Který projekt Vám na Lyceu přijde nejsmysluplnější? Proč?

Všechny, skutečně. Protože každý projekt u nás je důsledně promyšlený. Víme, proč je děláme. Dávají nám smysl i na základě už několikaletých zkušeností. Abych byl konkrétní, podnikatelský projekt je geniální. Kdybyste o něm chtěli vědět něco více, najdete článek na webu EDUzín.

Jaký je Váš nejoblíbenější matematický problém a číslo?

Mám rád odmocniny z prvočísel a prvočísla sama. Jednotlivě mám ještě rád číslo Pí, e a i.

e + 1 = 0 – tuto rovnici mám nejraději.

U dalších otázek se respondent zdržel odpovědí, a tak náš rozhovor brzy skončil.