V pátek 26. dubna jsem se vydal na výstavu Preparing for darkness, Vol. 8. která je v Museu Kampa. Představují se zde díla třinácti různých umělců, zejména malířů a malířek.
Vyrážel jsem po skončení vyučovaní ze školy ležící na Opatově. Cesta na tramvajovou zastávku Újezd, která se nachází v blízkosti Musea Kampa, trvala zhruba půl hodiny. Po nedlouhé cestě ze zastávky jsem spatřil historickou budovu Sovovy Mlýny stojící na pobřeží Vltavy, v níž se Museum Kampa nachází. Lístky se pohybují v přijatelném rozmezí, já jsem měl ještě to štěstí a získal slevu jakožto student umělecké školy. Výsledný lístek mě tedy stál 20 Kč.
Následně jsem se skrze nádvoří dostal do druhé budovy musea, kde výstava probíhá. Výstavní místnost byla stylizovaná do světlých studených barev, což vytvářelo skvělý kontrast k obrazům, které působily pochmurným dojmem. Některé až naháněly strach. Byly zde obrazy všech velikostí a technik. Nacházelo se zde i několik velmi zajímavých, dalo by se říci až nepochopitelných, soch. I sochy nabízely širokou škálu velikostí a technik.
U každého díla jsem se pozastavil a pokusil se navnímat jeho náladu a pochopit jeho význam. Některá díla mě upoutala, a tak jsem na ně zíral desítky minut, nebo možná méně tím si nejsem jist, soustředil jsem se jen na ně.
Jeden obraz mě však zaujal nejvíce, a to obraz od německé malířky Inny Artemové. Spojení naprostého chaosu s geometrickou přesností zakomponované do chladné nálady mě uchvátilo.
Druhým, pro mě úchvatným dílem, byla socha od českého sochaře Richarda Štipla. Přinášela naprosto jedinečný zážitek, spojující jasnost s tajuplností a záhadami. Když jsem se na dílo díval, měl jsem nespočet otázek, na které pravděpodobně není odpověď, neboť dílo si může každý interpretovat sám.
U výše zmiňované sochy jsem se pustil do konverzace s jedním z návštěvníků. Ptal jsem se na několik otázek ohledně návštěvy musea.
„Co vás sem přivedlo?“
„Studuji uměleckou školu a Museum Kampa navštěvuji pravidelně, u této výstavy mě ovšem velice zaujal její plakát.“
„Co si o výstavě myslíte a máte zde nějaké oblíbené dílo?“
„Výstava mě velice zaujala, beru ji jako inspiraci pro své další tvoření, je zde krásné vyjádření kontrastů. Některé obrazy byly tvořeny unikátní technikou propojení olejomalby s pozlacením. Nejvíce mě dnes zaujal obraz „Pohled na oblohu“ od umělce Enrico Minguzzi.“
Nakonec po zhlédnutí celé expozice jsem se vydal na vyhlídkový bod na střeše musea, který nabízel krásný výhled na tok Vltavy a pražské nábřeží. Zde jsem v poklidu vstřebával právě získané dojmy.
Věnuje se fotogrifii a chodí na lezeckou stěnu.