Když se řekne dopamin, většina z nás si vybaví slovní spojení ,,hormon štěstí”. Dopamin však nemusí mít jenom pozitivní účinky. Co se tedy děje, když je dopaminu v těle moc, nebo málo? A čím můžeme dosáhnout toho, aby byl v rovnováze?
Dopamin je jeden z nejdůležitějších neurotransmiterů (přenašeč nervových vzruchů). Po jeho vzniku je skladován v synaptických váčcích neuronů a později je uvolňován mezi neurony, kde ovlivňuje receptory cílových neuronů. Tvoří až 80% katecholaminů v našem těle, což jsou stresové hormony a neurotransmitery. Dopamin hraje obrovskou roli v oblasti motivace, systému odměn, pozornosti a motorických dovedností. Jeho hladina se přirozeně zvyšuje, když nám něco dělá dobře, na něco se těšíme, nebo očekáváme nějaké malé nebo velké vítězství. Rozlišujeme rychlý a pomalý nástup dopaminu.
Pomalý nástup nastává například před dosažením cíle, při sportu nebo při rozvíjení vztahů. Zážitek delší dobu vyznívá a zanechává dobrý pocit.
K rychlému nástupu dopaminu přispívají třeba sociální sítě, určité potraviny (rychlé cukry), či návykové látky navozující pocit radosti, například alkohol a nikotin. Ty sice zvýší hladinu dopaminu, ale náhlé zvýšení je následováno rychlým poklesem a při odeznění účinku se pojí s nástupem úzkosti.
Tím se dostáváme k tomu, že hladina dopaminu velmi úzce souvisí se závislostmi. Když nám nějaká činnost dělá dobře, chceme ji stále opakovat ať už jde o přirozené zvýšení hladiny dopaminu třeba sportem, nebo o umělé zvýšení hladiny dopaminu psychoaktivní látkou. Podívejme se například na kokain, který zabraňuje odstraňování dopaminu ze synapsí. Tak se dopamin hromadí a účinek přetrvává déle. Nemusí však jít jen o chemické látky. Takové notifikace na telefonu úplně postačí. Člověk je od přírody tvor společenský a když se ozve cinknutí, tak začne přemýšlet: aha, někdo mi píše, někdo o mě má zájem – nastává očekávání. A už při prvním ,,aha” se uvolňuje více dopaminu. Tělo si po nějaké době na vyšší hladinu dopaminu zvykne a začne vyhledávat podněty, které by ji mohli stále zvyšovat.
Co tedy způsobuje jeho nerovnováha?
Nerovnováha dopaminu má dva póly – nadbytek a nedostatek. Když se člověku nedostává dopaminu dost, těžko hledá motivaci pro cokoliv, je depresivní a emočně plochý. Ani s pozorností to není žádná sláva. Proto taky hladina dopaminu ovlivňuje existenci poruchy pozornosti (ADHD). V extrémním případě může dojít k rozvoji Parkinsonovy choroby. Když se člověku naopak dostává dopaminu více než je zdrávo, může dojít do stavu psychózy či mánie. Přebytek dopaminu může přispět k rozvoji schizofrenie (u schizofrenie není příčina vzniku na 100 % jasná, ale jedna z teorií se týká právě sekrece dopaminu).
Jak si tedy udržet správnou hladinu dopaminu?
- Jíst zdravě a konkrétně jídlo bohaté na tyrosin – mandle, jablka, kuřecí maso, zelený čaj, avokádo atd. (Proč tyrosin ? Právě on má velký podíl na tvorbě dopaminu)
- Pravidelně sportovat – při sportu je dopamin uvolňován, protože v něm vidí nějakou výzvu a následný úspěch.
- Pobyt na slunci – jasné světlo vysílané sluncem dopadne na sítnici, odkud je vyslán signál do mozku, který spouští produkci dopaminu
- Kvalitní a dostatečný spánek – během noci dochází k regeneraci dopaminových receptorů a obnoví se citlivost na tento neurotransmiter
- Meditace – snižuje chronický stres a celkově zklidňuje, čímž nechává prostor pro tvorbu dopaminu
Když se o sebe budete dobře starat, tělo vás za to samo odměňuje dávkou dopaminu, či jinými látkami ze skupiny katecholaminů (serotonin) a tím vám navodí příjemný pocit. Mám přirozeně na mysli zvyšování hladiny dopaminu pomocí výše jmenovaných aktivit, nikoliv psychoaktivními látkami uměle navozujícími příjemný pocit. Tím jsem snad zodpověděla na všechny počáteční otázky a přeji šťastnou ruku při výběru zdroje dopaminu.
Jsem tak trochu potrhlá. Ráda chodím v dešti a koukám na měsíc. Zpívám si když jdu po ulici a nevnímám lidi (většinou nevnímam nic), kteří se na mě otáčejí.