Co bude se Slovenskem?

Na Slovensku se nedávno uskutečnily prezidentské volby a jejich výsledek je přinejmenším znepokojující, ale co tomu všemu předcházelo?

Slovenská politika je v posledních letech značně nestabilní, za příklad můžeme brát výměnu posledních dvou vlád. V roce 2020, po poražení populistické levicové strany SMER, usedl do křesla premiéra Igor Matovič z politického hnutí OĽaNO. Matovič se na rozdíl od Roberta Fica, který se dodnes nebojí přihlásit k Rusku, může prezentovat prozápadním smýšlením. Bohužel vládu Igora Matoviče zastihla hned po převzetí moci pandemie koronaviru. Prokazatelně nezkušená vláda tuto situaci nezvládla a situace vedla k Matovičově následné rezignaci z pozice předsedy vlády, nahradil ho Eduard Heger. Bývalý premiér následně zastával post ministra financí. Situace se nadále nezlepšovala a po odchodu politické strany SaS z vládní koalice byla zanedlouho vládě vyslovena nedůvěra. Toto vedlo k předčasným parlamentním volbám. Na lehce zmanipulovatelné Slováky ihned začaly působit silné populistické metody Roberta Fica, které byly založené na nenávisti k LGBTQ+ komunitě, silně pasivnímu postoji k válce na Ukrajině, nenávisti k menšinám a na obecně velmi konzervativnímu postoji k evropské politice. Na druhé straně stálo hnutí Progresívne Slovensko, kterému předsedá Michal Šimečka, bývalý student Oxfordské univerzity. PS by se dalo označit za sociálně-ideologický opak SMERu. Hlavními rozdíly PS od SMERu byly proevropské postoje, sociálně-liberální politika a podpora Ukrajiny. Na Slovensku se tedy uskutečnily volby, které ve výsledku rozhodovaly o tom, zda bude slovenská politika proruská, či prozápadní.

Populistická vlna cílená na méně vzdělané, starší a politicky méně smýšlející občany zafungovala a Slovensko se opět ocitlo v rukou populistické vlády. Poslední nadějí pro Slovensko byly prezidentské volby. Zuzana Čaputová, tehdejší prezidentka Slovenska a členka Progresívného Slovenska ale oznámila, že kandidovat znovu nebude. Je též dobré zmínit, že na setkáních strany SMER byla naprosto běžně vulgárně napadaná a dalo by se i říci, že byla vůči její osobně podněcována nenávist.

V prvním kole prezidentských voleb postoupili dva kandidáti. Ivan Korčok, diplomat a bývalý ministr zahraničních věcí za stranu SaS, v období Hegerovy vlády získal 42,51 %. Druhý kandidát Peter Pellegrini, bývalý premiér za SMER a předseda poměrně nové strany HLAS, která se snažila být ve zkratce více prozápadním SMERem, získal 37,02 %.

Proč je tedy Slovensko ohroženo?

Peter Pellegrini, vládní kandidát, se už při sestavování vlády v roce 2023 poklonil Robertovi Ficovi, a i přes jeho výrok, že nechce s Ficem sedět u jednoho stolu, s ním sestavil vládní koalici. Pellegrini se nebál vytáhnout každou špinavou kartu, kterou měl připravenou a Ivana Korčoka, kandidáta lidu, označil za válečného štváče, za člověka stojícího proti Slovensku a dával mu za vinu i chyby minulé vlády. Zapomněl u toho ale na to, že Korčok zastával pozici diplomata a hájil zásady Slovenska ve světě, a tudíž se v zásadě nepodílel na tehdejších vnitrostátních krocích vlády. V Pellegriniho kampani jsme též mohli pozorovat praktiky, které využíval Andrej Babiš v posledních prezidentských volbách. Za tyto praktiky můžeme považovat nevybrané komentáře směrem k druhému kandidátovi typu, že používá strašení válkou, má až moc probruselský postoj, nejeví zájem o vlast, nebo obecně hovoří pouze o tom, co se nás vlastně netýká. Ivan Korčok na druhé straně většinově předkládal pouze fakta a snažil se z Pellegriniho dostat jeho vlastní pohled na věc, protože bylo zřejmé, že Pellegrini cílí na nerozhodné voliče ostatních neúspěšných kandidátu, souběžně s faktem, že je pod přímým názorovým vlivem Roberta Fica. Tito kandidáti byli bohužel ve směs nacionalisticky či prorusky zaměření a většina z nich se přiklonila k Pellegrinimu. Znepokojující je například fakt, že kandidát Štefan Harabin, který dosáhl v prvním kole hranice 11,73 %, označil Severoatlantickou alianci za zločineckou organizaci. Po dotazu od Ivana Korčoka, zda s tímto Pellegrini souhlasí, mu dotázaný neodpověděl. Toto můžeme považovat za krajně extremistický přístup.

Druhé kolo vyhrál Peter Pellegrini s 53,12 %. Tímto na Slovensku nastala perioda absolutní vlivové politiky jedné strany, která má všechny důležité vládní pozice pod svým politickým vlivem a můžeme jen doufat v to, že se slovenská společnost probere a začne myslet do budoucna, ne pouze na sebe a na přítomnost.