„Tam kde panoval foglarovský mír a bratrství, tam zavládla neskenonská surovost a násilí“

Slovo Neskenon většině lidí nejspíše nic moc neřekne. Kdo však o tomto legendárním pražském oddíle něco ví, možná považuje jeho členy za celebrity, se kterými by se chtěl setkat, nebo za cituji „bandu debilů, která se v kraťasech nahání po zasněžených kopcích“.

Nástup na táboře. Foto: neznámý autor – někdo z Neskenonu

Neskenon jako 3. ilegální oddíl skautského střediska Psohlavci vznikl 3. září v roce 1965. Atmosféru a charakter v oddílu nejlépe vystihuje episoda z dětství jednoho ze zakladatelů, prvního náčelníka Neskenonu RNDr. Ivana Makáska – Hiawathy. Toho, coby zlobivého a neposlušného chlapce vyhodil samotný Jaroslav Foglar ze své Dvojky, legendárního pražského skautského oddílu. Tato zkušenost se skautem mohla pomoci formovat Neskenon do své podoby, protože Neskenon nebyl jen další skautský oddíl. Skauting založený britským generálem Robertem Baden-Powellem v roce 1907 v Anglii reagoval na generálův poznatek z búrských válek, že tehdejší mladí muži byli pro službu v armádě prakticky nepoužitelní. Mladí skauti se tak dle generálových idejí učili životu a přežití v přírodě, lásce k vlasti, pomoci jeden druhému a hlavně disciplíně. Vlastně taková „příprava na budoucí války formou hry“. Na rozdíl od vojenské hierarchie skautských oddílů navázal Neskenon spíše na woodcrafterské hnutí původem z USA. Woodcraftery charakterizuje zájem o indiánskou kulturu a oproti skautům důraz na demokracii a sebevýchovu. Neskenon zahájil svoji činnost jako ilegální skautský oddíl, ale díky zaměření svého prvního náčelníka Hiawathy na ochranu přírody a zájmu o kulturu severoamerických indiánů, zejména Irokézských kmenů záhy nabral podobu woodcrafterského kmene. Z oddílu se stal kmen, z družin klany, z vedoucího náčelník, z rádců owachirové a z členů bojovníci. Přibyly i různé ceremoniální funkce jako například šaman, sachem, ohnivec, sagamor nebo orlí sagamor. Neskenon obohatil český undergroundový skauting o spaní v teepee, zimní tábory (samozřejmě v teepee) a hlavně přivezl do Československa lakros, původní hru severoamerických indiánů. Hlavní činností členů bylo plnění orlích per. Na táboře se střílelo z luku, házelo nožem či sekerou, hrály se „indiánské hry“, závodilo se ve „vysilujícím běhu“, nebo Setonově běhu. „Oblíbené“ byly i noční hry, noční poplachy, případně noční evakuace tábora.

Kluci, kteří nastoupili do oddílu museli nejprve vykonat nováčkovskou zkoušku. Každý brzy dostal nějakou, často ne příliš lichotivou, přezdívku. Lesní jméno, tedy jméno indiánské mohl získat až mnohem později. Na rozdíl od skautů ani pionýrů si Neskenonci nepotrpěli na uniformy. Zelenou košili s nášivkou znaku kmene a příslušného klanu na rukávu nosili pouze na sněmy (a přes něj, někteří, obřadní roucho). Vážná obřadní atmosféra sněmů s mnoha „indiánskými“ ceremoniály a rituály kontrastovala s divokostí víkendových výprav. Na těch se dali Neskenonci poznat podle šortek, vysokých vojenských bot a podobně jako trampové batohu z druhé světové války. Buď „tele“ (wehrmacht), nebo „US-torna“ z americké armády. Vařilo se na ohni v ešusu nebo v ledvině (kdo měl ledvinu byl větší borec), vlastník vojenské pánvičky nebo příboru s vyraženým US byl ještě větší hvězda. Vyrazit na výpravu o deštivém víkendu s igelitovou pláštěnkou bylo nepřijatelné, vzít si na tutéž výpravu holínky mohl jen blbec. Na výpravách, jejichž cílem bylo dostat se v co nejkratší době na určené místo, byli pomalí mladší, nebo neduživí nováčci občas povzbuzováni tažením na laně, kopáním do batohu, nebo šleháním kopřivou přes holá lýtka. Patrně nikdo z členů oddílu nebyl pionýr. Pokud na tábor přišel někomu dopis s označením „pionýr“ (nebo pionýrský tábor), byl dotyčný neprodleně vhozen, samozřejmě v oblečení, do tůně.

Někteří ze starších členů Neskenonu si založili vlastní oddíly nebo spolky s podobným zaměřením jako Neskenon, například Dakota, Šavani, nebo Midewiwin. Tyto spolky se v současné době sdružují v takzvané Lize lesní moudrosti (mezi neskenonci známé jako Liga lesní hlouposti). Po roce 1989 a znovuobnovení Junáka se počet členů Neskenonu stále snižoval. Neskenon se nezařadil ani mezi skautské oddíly, ani do woodcrafterského hnutí. Rozšíření členské základny nepomohlo ani exhibiční lakrosové utkání organizované samotným Hiawathou mezi bývalými a současnými členy oddílu. Exhibice se zvrtla v bratrovražedný boj a výsledkem, kromě několika lehkých, ale i hospitalizaci vyžadujících zranění, byla porážka indiánů (stávajících členů oddílu) a ani jeden nový člen. Oddíl zanikl v roce 2003. 

Neskenon znamená Velký mír.

Text bych ráda věnovala Bowerymu, jednomu ze zakládajících členů Neskenonu, který v oddíle zavedl oblíbenou táborovou hru Muh-Mohwa, souboj noži dvou bojovníků přivázaných provazem ke kůlu. Milan Bowery Hoffmann zemřel po autonehodě 9. března letošního roku. Od Boweryho pochází (možná ne zcela přesně citovaná věta) v názvu článku.