Ne vždycky byly divadelní adaptace literárních děl v Divadle D21 zážitkem plnícím očekávání. 5. listopadu ale režisér Jakub Šmíd dokázal okouzlit velmi vkusným ztvárněním nejoblíbenějšího díla Ladislava Fukse. A zdárně se vyhnul kopírování stejnojmenného filmu.
Velmi srdnatého a láskyplného pana Kopfrkingla (tedy samotného spalovače) šikovně a přesvědčivě zahrál Petr Pochop, což byl jediný herec, který zde měl na starost jen jednu roli. Mohl se tak plně věnovat vyjádření své otcovské lásky a zároveň nám ukázat i svou temnější a zvrhlejší stránku chtivého muže. Mráz po zádech běhal, když vzal obecenstvo na prohlídku svého krematoria a začal slovy: „Je to nejsvětější okno světa. Když jím pohlédnete, uvidíte přímo do kuchyně smrti, do dílny samotného Pána Boha.“
Po příchodu do divadla jsme nezajásali, když jsme zjistili, že místa už jsou jen na zemi nebo malých lavičkách úplně vepředu přímo před herci, kteří nehrají na vyvýšené ploše, ale těsně před námi. Později jsme ale zjistili, že lépe jsme sedět nemohli… Komunikace herců s publikem, i Pochopovy palčivé pohledy nebo rozdávání nacistických letáků, to vše vtáhne ještě víc do děje a mnohokrát rozesměje nebo donutí se zamyslet.
Skvělou práci odvedla kostymérka a rekvizitářka Petra Krčmářová, která vkusně a rychle nechala herce proměňovat stůl v nosítka s mrtvolou a díky několika vrstvám opony, citlivě přizpůsobené každé scéně, byly obrazy střídány s lehkostí.
Několik, pro diváka pochopitelně střídaných, rolí po boku Pochopa zvládli Stela Chmelová, Hana Mathauserová a mladý Jakub Jelínek, který svým hubeným, ostrým obličejem dobře doplnil roli nezkušeného učně. Zatrne vám také při slovech židovského doktora ztvárněného Samuelem Neduhou: „Jen se, pane Kopfrkingl, nebojte, násilí se nikomu dlouho nevyplácí.“ Když se později dozvíme, že ho Karl Kopfrkingl, přetažen německými přáteli na stranu zla, udá.
Po celou dobu představení, které nemá přestávku, ale uteče jako voda, je profesionálně vytvořená atmosféra doplněná tématickou hudbou. Divák odchází s hlavou plnou myšlenek, lehce přenositelných do dnešních situací, ale i dobrým a silným zážitkem a novým pohledem na filmově a knižně velmi známého Spalovače mrtvol.

Spalovač mrtvol – divadlo D21

Ahoj, ahoj, ahoj. Jsem ze Semil.
