„Cože? Ty chodíš do školy na Opatově? Tak to je mi tě vážně a upřímně líto…“ Od chvíle, co navštěvuji střední školu, slýchám podobné věty dennodenně. Toto krásné a nepochopené místo považuji i přes obecný názor okolí za svou velikou múzu. Pro svou osobitost si zcela získalo mé srdce.
Panelové domy, vrchol české architektury 70. let, se tyčí až do nebeských výšin a mohou být vnímány jako připodobnění spojení se s bohy. Obdobně jako pyramidy u starých Egypťanů. Tento osmý div světa obrůstá každý kout sídliště. Mají nejrůznější tvary a variace. Poblíž metra Háje najdeme dokonce dva panelové domy spojené jakýmsi panelovým mostem. Nedivila bych se, kdyby měly na střeše solární panely.
Na Opatově se nachází spousta zvláštních, podivných, až zcela absurdních výjevů. Mezi ně bezesporu patří opatovské metro. Od podzemní stanice po autobusovou zastávku budovu zdobí žvýkačky, podpisy street artových umělců a zbytky potravin. Přesto, že zde můžeme narazit na rozporuplné bytosti, které sem tam požádají o tabák a něco k snědku, vždy se tu budu cítit bezpečněji než například v platanovém parku u Hlavního nádraží (slangově známém jako „Sherwood“) nebo v blízkosti žižkovského tunelu.
Ve středu Centrálního parku je situace podobně prazvláštní. Jednou jsem zde potkala malé dítě předškolního věku nesoucí otevřenou lahev vína, splašenou nespoutanou šelmu (konkrétně bišonka), popřípadě dezertérskou slepici z dvorku místní školy kdákající po svobodě. I když všechny tyto situace, dozajista, znějí dost nebezpečně, vždy jsem vyvázla živá a zdravá.
Něčím, co mi vážně nedá spát, je záhadný výskyt citronových slupek po celé oblasti. Největší koncentrace si lze povšimnout poblíž autobusové zastávky Mikulova. Není však zdaleka jediným místem, kde se shromažďují. Situaci sleduji již dlouhou dobu, a stále jí nemohu přijít na kloub. Několikrát jsem uvažovala o instalaci fotopasti či oslovení městských služeb. Poslední dobou začaly na místě, krom těch citronových, přibývat i slupky pomerančové. Nějaký padělatel si zřejmě myslí, že si změny barvy nevšimnu. Však já si na něj jednou posvítím.
Korektorka. Milovnice přírody, umění a morčat. Ráda pozoruje svět pod mikroskopem a toulá se opatovským parkem.