Jsme ve vesmíru sami?

Dle dnešního pozorování, v každé soustavě kolem každé hvězdy průměrně obíhá přibližně osm planet, z toho u každé páté hvězdy obíhá planeta se stejnými podmínkami, které má Země. (Sem přijdou nějaká data) Planeta, na které by tedy mohl také vzniknout život, a případně se vyvinout do druhu schopného aktivit, či tvoření struktur pozorovatelných ze Země. Astronom David Kipping ve své studii uvádí pravděpodobnost na vznik primitivního života až 9:1, vznik života složitějšího schopného pozorovatelných činností přibližně 1,5:1.

Temný les
Vesmír může být plný civilizací schopných mezihvězdného cestovaní a komunikace, avšak s ostatními nekomunikují a snaží se svoji existenci skrýt před ostatními. Na Zemi v minulosti se střet dvou civilizací již několikrát udál, kupříkladu ve 16. století mezi španělskými mořeplavci a inckou říší, kdy evropská civilizace zničila civilizaci Inků. Mimozemšťané při případném kontaktu netuší, jak vyspělé má kontaktovaná civilizace zbraně a jak by je případně nyní či v budoucnosti mohla využít proti nim. Dle této teorie, každá známka o cizí vyspělé civilizaci vede k jejímu zničení ostatními pro jistotu zamezení, případné konkurence a vlastního zániku.

Hluboký vesmír – pouze jsme se na sebe nenatrefili
Radiové vlny pronikající vesmírem v průběhu přenosu postupně slábnou a rozšiřují se, až se nakonec zcela vytratí.
Vyslaná sonda Voyager doletí ke Slunci nejbližší hvězdné Proximě Centauri za několik desítek či stovek tisíců let. Vesmír je rozhlehlý a mezihvězdná komunikace je složitá. I mimozemské civilizace můžou pod podmínkou získání kontaktu s jinou mimozemskou civilizací vysílat o sobě zprávu, která však vlivem dlouhých vzdáleností nikam nedorazí či dorazí mnohem později, kdy již první civilizace nebude existovat. Samotné společnosti můžou trvat v porovnání s vesmírem krátkou dobu, a v našem pozorovatelném vesmíru se momentálně (tím není myšlen aktuální čas, nýbrž možnost aktuálního pozorování) žádná nenachází.

Teorie vzácného života
Ačkoliv máme určité představy o možném vzniku života na zemi, pravdu o tom, co se přesně událo před takto dlouhou dobou nemáme. V minulosti, hlavně ve druhé polovině 20. století, vědecká komunita předpokládala, že se na Zem zbloudilým tělesem, z jiných soustav, dostaly zárodky života. Dnes většina vědců zabývajících se touto otázkou tvrdí, že se život pomalu vytvořil z reagujících anorganických látek. Tento proces měl dle nich trvat velice dlouhou dobu a není jisté, jaké události a na čem přesně vznikne první buňka. Život ve vesmíru tedy může být vzácný, přes zdánlivě vhodné podmínky může být planeta zcela bez života.

Teorie simulace
Ve vysoce funkčním kvantovém počítači by šlo vytvořit model celého vesmíru, který by mohli obývat „živé“ bytosti. Jestliže by počítač takto dokázal nasimulovat vědomí, mohl by také takto vytvořit i bytosti schopného vědomí. V tomto simulovaném vesmíru, by mohla existovat pouze jedna planeta s těmito bytostmi. Tuto teorii nelze ověřit, avšak díky ní by dávaly smysl veškeré paranormální jevy.

Země je zoo

Je možné, že se nám Mimozemské druhy cestující vesmírem neukazují, protože veškeré obyvatele Země nevnímají dle jejich měřítek dostatečně vyspěle. Nechtějí zničit pozemskou kulturu svým příchodem. Možná, že Zemi pozorují z vesmíru, aniž by podnikli jakýkoliv kontakt. Mimozemšťané mohou být natolik odlišní od živočichů, kteří žijí na zemi. Někteří lidé tvrdí, že kontakt dávno proběhl, jen o něm veřejnost neví.

Napište odpověď