Pro nás lidi je samozřejmé, že někdy doma uklidíme, setřeme prach a utřeme podlahu. Špinavou vodu z kyblíku pak vylijeme do odpadu a kanalizací opustí naše obydlí. Uvažovali jste někdy nad tím, jestli my máme v těle také nějaký odpadní kanál? Nebo nějaké jímky?
Odpověď je jednoduchá, ano. Máme takový systém odpadních cest. Je to lymfatický, mízní systém, kterým protéká lymfa.
Co je to lymfa?
Lymfa je tekutina podobná tkáňovému moku a také z něj vzniká, je to bezbarvá čirá tekutina. Odvádí přebytečný tkáňový mok, látkové zplodiny z tkání a vstřebané tuky (glycerol a mastné kyseliny) ze střevních cév. Vyskytují se v ní bílkoviny, tuky, ale také steroidní hormony, vitamíny rozpustné v tucích, vápník i železo. Význam lymfy spočívá v přenosu živin i odpadových produktů látkové přeměny, ale je i obranný, filtrací přes mízní uzliny se tělo zbavuje cizích látek, bakterií a prachu.
Jakou funkci zastává a jak je stavěn lymfatický systém?
Funkce tohoto systému je vracet do krevního oběhu nadbytečný tkáňový mok, přenášet do krve vstřebané tuky ze střeva (chylosní cévy, zde je lymfa nazývaná chylus, díky vyššímu obsahu tuků je mléčně zakalená), přinášet zpět do krve uniklé bílkoviny a podílet se na vstřebávání mozkomíšního moku na spodině lebky. Mízní cévy netvoří úplný okruh. Jsou to lymfatické kapiláry, sběrné lymfatické cévy, kolektory, podél kterých jsou mízní uzliny a lymfatické kmeny. Lymfatické kapiláry mají velmi tenké stěny, aby jimi mohl proniknout tkáňový mok, díky své prostupnosti se mohou do kapilár dostat i bakterie a viry, nebo i nádorové buňky, které se pak mohou roznést do celého těla. Lymfatické kapiláry se vyskytují poblíž krevních kapilár. Lymfatické, mízní uzliny jsou často uspořádané do skupin nebo řetízků a jejich velikost se pohybuje kolem 1 mm až 3 cm. Uzlina je tvořena jednotlivými prostory rozdělenými vazivovými trámci, kde se nachází uvnitř retikulárních vláken množství makrofágů, jejichž úkolem je pohlcovat cizí částice a patogeny vyskytující se v protékající lymfě. Lymfa do uzliny přitéká 3-4 přívodovými lymfatickými cévami a je odváděna 2-3 odvodovými cévami.
Lymfatickými orgány jsou slezina, brzlík, kostní dřeň, lymfatické uzliny a mandle. Uzliny můžeme považovat za jakési odpadní jímky v těle. Je jich přibližně 600 a jejich funkcí je pročišťovat lymfu od zplodin, které v sobě nese.
Hromadění lymfy – otoky
Lymfedém je otokem bledým a nebolestivým, který se může objevit na jakémkoli místě na těle, kde se vyskytují lymfatické cévy.
Lymfedémy dělíme na dva druhy podle jejich vzniku. Jsou to primární a sekundární. Primární jsou vrozené poruchy lymfatických cév, většinou jejich nedostatek, fibróza, změna vazivové tkáně, lymfatických uzlin nebo geneticky podmíněná, která se může objevit během života kdykoli. Šíří se od okrajových oblastí, většinou od dolních končetin. Sekundární lymfedém vzniká při známé příčině, nejčastěji infekce mízních cév a podkoží. Ten vzniká pod přerušením lymfatického toku a dále se šíří podél něj až k periferiím.
Například celulitida má původ v hromadění toxinů v tkáních. Toxiny pak odvádí z těla lymfa. Při jejím hromadění má člověk na těle lymfatické otoky, lymfedémy, které navenek vypadají podobně jako nahromaděné tuky při obezitě. Rozdíl mezi nahromaděným tukem a lymfedémem poznáme mimo jiné ve chvíli, kdy se snažíme zhubnout a žádné diety, cvičení ani nic jiného nepomáhá. Zatímco tuk lze zhubnout, lymfatické otoky lze odstranit lymfodrenážemi, tedy lymfatickými masážemi, jak ručními, tak přístrojovými.
Lymfodrenáže
Problematika lymfatických uzlin a obecně lymfy není v dnešní době zcela medicínsky prozkoumaná, i když zejména u onkologických pacientů jsou lymfatické drenáže součástí pooperační terapie. Cílem lymfodrenáží, je rozproudit stagnující lymfu, a tak zmírnit otoky a hromadění v lymfatických uzlinách. Dráhy lymfy jsou uloženy mimo jiné v podkoží, a proto mohou lymfatické masáže působit na pacienta spíše dojmem hlazení. Také čím jemnější je masáž, tím je účinnější. S tím souvisí také to, že při operaci, během které se poruší lymfatické dráhy, jejichž přerušení nedokážeme nijak přemostit, jako se to dělá u krevního oběhu např. bypass, vznikají otoky. Tento důvod vzniku otoku však není tak častý.
Význam lymfy pro naše zdraví je dosud velice nedoceněn.
A já doufám, že se to brzy změní.
Šéfredaktorka, zapálená do historie, přírodních věd a umění. Ráda tančí a objevuje nové věci.