Kouzelná opera, která dopřeje potěšení nejen dětské duši, ale očaruje i dospělého diváka. Engelbert Humperdinck přetvořil pohádku bratří Grimmů v operní drama s lehce odlišným dějem. U nás si můžeme užít českou adaptaci Matěje Formana, Andrey Sodomkové a Radka Malého.
Jeníček a Mařenka je pohádkovou operou pro děti, jejímž autorem je německý skladatel Engelbert Humperdinck. V jeho podání je tatínek Jeníčka a Mařenky dřevorubec a holduje alkoholu. Na závěr, po útěku dvou hlavních hrdinů, chaloupka vybuchne kvůli chemickému zákoutí ježibaby, které je hned vedle pece.
Česká úprava opery začíná cirkusovým vystoupením. Na jevišti probíhá akrobacie, žonglování, tanec a objevuje se tu i medvěd. Po velké podívané musí Jeníček s Mařenkou uklízet rekvizity a kostýmy, jenže si místo toho začnou hrát. Jejich maminku to rozzlobí a posílá svá dítka do lesa. Od sedláka se vrací principál, její manžel, prozpěvující si velmi povznášející árii. Po příchodu zvážní a mluví o strašné čarodějnici, skrývající se v lesích, která prý unáší děti a házením svých obětí do pece z nich dělá perník. Vyděšená maminka přiznává, že poslala Jeníčka a Mařenku do onoho lesa. Oba se rychle vydávají děti hledat. Mezitím si nešťastní sourozenci uvědomí, že se ztratili. Mají hlad a bojí se, ale na scéně se objevuje víla lesa. Svou písní je uspává a krásnými sny o domově, lese a různých zvířátkách, například skvěle ztvárněných lamách, je provázejí andělé. Poté pokračuje již známý příběh. Další změna je provedena až na konci inscenace.
Dílem se prolínají libozvučné, chytlavé árie a občas zde můžeme slyšet i nějakou lidovou píseň. Některá místa naopak připomínají hudbu Richarda Wagnera.
Operu lze vidět ve dvou obsazeních. V jednom vystupují v hlavních rolích Yukiko Smetáčková Kinjo jako Mařenka a Michaela Zajmi jako Jeníček. Ve druhém zpívá Mařenku Lada Bočková a Jeníčka Kateřina Jalovcová. Obě verze obsazení jsou naprosto úžasné. Je vidět, že celý večer je v rukou profesionálů podávajících neskutečný výkon. Nelze přehlédnout i geniální práci režiséra Matěje Formana a všech dalších členů realizační skupiny, díky kterým je představení tak kouzelné. Německé libreto, vytvořené Humperdinckovou sestrou Adelheid Wette, adaptovali již zmíněný Matěj Forman, Andrea Sodomková a Radek Malý. Poslední jmenovaný ho výborně přebásnil do češtiny.
Děti můžou trochu vystrašit andělé se čtyřma rukama, či ježibaba, jejíž maska je obzvlášť děsivá, což ale na dálku není tolik vidět. Nepředčí to však krásu a kouzlo inscenace. Naopak to podpoří pohádkového ducha a dodá to představení, zvlášť jeho závěru, kontrast „dobra“ a „zla“. Tato opera je sice určena pro děti od pěti let, ale pokud si člověk chce znovu užít dětskou radost, nebo se jen podívat na operní zpracování pohádky, je k tomu Humperdinckův klenot, Jeníček a Mařenka, jako dělaný.
Na tomto představení, uváděném ve Státní opeře souborem Národního divadla, jsem byla již nesčetněkrát. Poprvé před téměř jedenácti lety, kdy měla inscenace premiéru. Jako malému dítěti mi naprosto učarovalo a své kouzlo dílo neztrácelo ani po dalších a dalších zhlédnutích. Od té doby na něj chodím každý rok a neustále mne překvapuje, kolik nových věcí si v této opeře člověk dokáže najít.
Miluju kočky a hru na klavír. Žiju hudbou, mám ráda veškeré umění a přírodu. Baví mě učení se nových věcí :)