Určitě jste už někdy slyšeli o trollech. Na přechodu milénia si je oblíbili filmaři, fanoušci fantasy nebo mytologové. Navíc se tento výraz uchytil i na internetu. Jsou jím označováni lidé, kteří v internetových diskusích či chatech záměrně rozpoutávají hádky, či provokují čtenáře. Šíří dezinformace, zveřejňují záměrně provokativní, nebo irelevantní příspěvky… Původ se odvozuje od trollingu, tedy rybaření (z angličtiny).
Jsme tímto slovem obklopeni ze všech stran.
Pojetí trolla jako bytosti se však velmi liší. Ti z animovaného filmu Trollové (2016) jsou malé veselé bytůstky podobné Šmoulům. Mají různé barvy a srandovní účesy. Ten, který se objevil v prvním dílu Harryho Pottera, je doslovně popsán jako: „…dvanáct stop vysoký, kůži měl matně, žulově šedou, jeho veliké neohrabané tělo vypadalo skoro jako bludný balvan a nahoře na něm seděla malá lysá hlava, připomínající kokosový ořech. Měl krátké nohy, silné jako tři stromy dohromady, a ploská, rohovitá chodidla…“ Zkrátka velký neohrabaný člověk. A ten troll, kterého byste našli pod mostem Aurora Bridge v americkém Fremontu? Ten zas vypadá jako děsivý obr klubající se ze země.
Tak kde je pravda?
Trollové původně pocházejí ze severské mytologie, a to převážně Švédské a Norské. Jsou popisováni nejčastěji jako hloupá a škaredá stvoření žijící v odlehlých horách, lesích a jeskyních. Většinou žijí v rodinných společenstvích, ale můžeme najít i zdroje, kde jsou vyobrazováni jako samotáři. Podle všeho jsou lidem málokdy nápomocní, v některých příbězích snad i nebezpeční. Ve skandinávské mytologii bývají zaměňováni s Jötnar, tedy démonickými protivníky bohů, jakým byl například Loki. V pozdějším švédském folklóru bývají bráni jako „přírodní bytosti“ a „bytosti z jiných světů“ přirovnatelné k anglo-saským vílám. Často se tak vyskytují v pověstech, kde jsou takoví tvorové povoláváni na náš svět. Dále lze zaznamenat i malé trolly žijící v mohylách, nebo lesích (Ronya, dcera loupežníka). V Dánsku jsou tato stvoření zaznamenána jako troldfolk (“trollí lid”), bjergtrolde (“horští trollové”), bjergfolk (“horský lid”) a v Norsku též jako troldfolk (“trollí lid”) a tusser… Záleží na místě vzniku daných pověstí.
S nástupem křesťanství začne povědomí o trollech ve skandinávské lidové slovesnosti nabývat zcela nové podoby. Z trollů se stávají nebezpečná pohanská stvoření, kterým je třeba se vyhnout. S příchodem nového náboženství je spojován i jejich mytologický odchod z „našeho světa“. Podle všeho, a na tom se všechny zdroje shodují, jim vadí zvuk zvonů, a to pravděpodobně pro jejich vysoký řinčivý tón. To údajně vedlo k přesunu trollů do odlehlejších a skrytějších míst. Ve spojení s tímto „odsunem“ trollů je k najití i mnoho příběhů o kamenech, které rozezlení trollové vrhali na rozestavěné i již stojící kostely. Tímto si lidé odůvodňují i výskyt balvanů v blízkosti jejich obydlí. Druhou možností, jak pozůstatky těchto bytostí nalézt jsou dle všeho přímo zkamenělí trollové. Trollové se totiž při styku s přímým slunečním světlem mění v kámen. Jestli chcete, můžete vyrazit ven hledat. Jsou totiž dodnes součástí skandinávské kulturní identity a odkazy na ně, ať už v podobě názvů míst, soch či suvenýrů najdete úplně všude.
Z etymologického pohledu nalezneme původ Staroseverského podstatného jména troll či tröll, jež znamená „zlý duch, démon, vlkodlak nebo jötnar“ a slov střední horní němčiny troll a trolle -„zlý duch“ v pragermánském trullan. Původ tohoto slova však není známý.
Ve fantasy literatuře použil trolla J.R.R. Tolkien, v podobě zlobrů Vildy, Berta a Toma v příběhu Hobbita, kde se s nimi setkáváme jako s lidožravými (ačkoli vlastně chtěli jíst trpaslíky), hloupými tvory popsanými slovy: „Očividně zlobři (v anglickém originále trolls, tedy trollové-pozn. red.) … Podle jejich ohromných těžkých obličejů, podle jejich velikosti i podle tvaru jejich nohou, a to se nezmiňujeme o jejich mluvě, která nebyla zdaleka salónní,“. Jak jsem již zmínil, svého hloupého, ale nebezpečného trolla má i J.K. Rowlingová v Kameni mudrců. Terry Prachett jim věnoval celou povídku Trollí most, a vložil jim do srdcí nenávist vůči trpaslíkům. Postupně se stali trollové součástí fantazijních světů a her, jak stolních (např. Cave troll), tak počítačových (například World of Warcraft – zde je najdeme jako modré člověku podobné bytosti s prasečími kly), kde bývají často spojováni, či zaměňováni se zlobry, nebo po anglicku orky(stalo se to i u výše zmíněné hry). Právě ti jsou těmi zelenými krvežíznivými monstry, které si možná někteří vybaví.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_(seversk%C3%A1_mytologie)
http://deti-noci.cz/2013/09/tajemno/myty-a-povesti/trollove/#
https://www.fext.cz/bestiar/bestiar_028.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_(Zem%C4%9Bplocha)
https://radiozurnal.rozhlas.cz/odkud-pochazi-vyraz-trolling-6234870
a další…
Kytarista charakteru veselého. Má rád jazykové hříčky a toulky přírodou. V Kampaku má na starosti grafiku a vlastní uměleckou tvorbu.