Romaňi luma – Romský svět

Etnikum je původem z Indie, kterou již kolem 12. století opouštěli hlavně z důvodu dělení do kast. Funguje zde totiž přísná separační hierarchie společnosti, ze které se jen těžko dostává. Romové mají totiž pocházet z té nejnižší, takzvaných Nedotknutelných.

Jiné zvyky, povaha, jazyk i barva pleti způsobovaly ve světě rozruch. Romové se ale rychle zapojovali do proudu svého okolí a učili se novému. Kovářství, truhlařina či stereotypní kočovný cirkus a hudební sféry patřily mezi nejčastější způsoby vydělávání. Tajemno, odlišnost a neznámé jádro jejich kultury však zůstávalo záhadou a vzbuzovalo i pověry a strach. V podobné době se navíc Romskou expanzí prolnulo působení sekty Atsíganoi (v řečtině ti, kteří nechtějí být dotýkáni). Údajně pracovala s černou magií a podobnými, křesťanskou Evropou neakceptovatelnými praktikami.

Pojmem ale začali být označováni i samotní Romové, i když šlo o nesprávné, negativní pojmenování. Slovo se už ale uchytilo. Po světě se postupně transformovalo, nabralo ale i ještě více negace a dnes často nese mnoho významů jako tulák, lhář, podvodník a zloděj. Někteří ho využívají jako nadávku, někteří ho berou čistě jako označení etnické skupiny bez hanlivého podtextu. To ale není pravda – etymologie slova cikán negativní je. Plno Romů takto sami sebe označují, to ale na významu nic nemění.

V Londýně roku 1971 na Prvním mezinárodním romském sjezdu se vedle určení hymny a vlajky zástupci shodli na požadavku o uznávání označení Rom (anglicky Roma). Slovo Rom čerpá z indického původu, je vnímáno jako správné pojmenování. Kastám se v zemi říká také Dómy, jeden příslušník je tedy Dom. Romové opouštějící svou zemi se takto mezi sebou oslovovali. Vlivem evropských jazyků se původní –d– změnilo v –r–. V Arménii se hláska –d– změnila v –l– (Lomové). Pojem není nijak zabarvený, a tak ho samotné etnikum bere víc za svoje.

Bohužel i v dnešní době zažívají Romové často extrémní diskriminaci, předsudky a rasismus. Třeba právě tím, že je pořád označujeme jako „Cikány“.

Proč to tak ale je? Copak každý známe všechny Romy světa? Když pak potkáme jednoho, který vychodil základní školu, (nebo dokonce střední či vysokou), má práci se stabilním příjmem, byt a rodinu, mávneme nad tím rukou. Vybočení ze stereotypu přece nic neznamená.

Prý, že si za to můžou sami. Vždycky kradli, lhali a nezajímali se o svět kolem sebe. Nestavíme je do této pozice my? Stigmata ohledně romské jinakosti, méněcennosti, podřadnosti.

Myslím, že to není fér. Jistě, nejde lusknutím prstů otevřít náruč společnosti a donutit všechny, aby přijímali bez předsudků. Je jasné, že čas vybudoval jistou nedůvěřivost a oboustrannou nejistotu. Sama pořádně nevím, jaký je první krok ke změně. Určitě ale můžeme začít tím, že budeme používat správný pojem.