Julius Caesar je tragédie Williama Shakespeara, který hru napsal v roce 1599. Jedná se bezpochyby o jedno z jeho nejvýznamnějších dramat. Hra pojednává o vraždě Gaia Julia Caesara v roce 44 př. n. l.
Děj se odehrává v Římě, a přibližuje nám plánovanou zradu na vysoce postaveného Caesara. Hlavní záminkou pro zradu je strach z toho, že se Caesar stane tyranem a získá neomezenou moc nad Římem. Zrady se účastní těž Brutus, který je hlavní postavou celé hry. Po zabití Caesara v Římě nastávají občanské války a sebevraždy některých ze zrádců.
Autor v knize velmi dobře pracuje s jazykem a atmosférou daných situací. Promluvy samotných postav jsou opravdu majestátní a právě díky nim, se dá dobře naladit na náladu starověkého Říma. V knížce je hezky zobrazená hrdost Bruta, jeho odhodlání udržet republiku pohromadě je obdivuhodné a je dobře pozorovatelný jeho dobrý úmysl. „Ne, ne že miluji Caesara méně, ale že miluji Řím více.“ Skvěle je zde i vystižena role samotného Caesara, který se v příběhu tolik nevyskytuje. Caesar je trefně popisován jako člověk, ze kterého jde z venčí velký strach a vzbuzuje respekt, ale také jako člověk, který je chvílemi i velmi slabý. „Nebojí se smrti, kdo má pevné svědomí.“
Přílišná vznešenost jazyka a dlouhé monology mohou být někdy únavnější. Když se ale člověk důkladně začte a vžije do děje, monology přestanou být překážkou. Též by mohl někdo čekat, že v příběhu bude hrát největší roli právě sám Caesar. Největší pozornost je ale právě k postavě Bruta, který nejednou čelí těžkému rozhodnutí.
Hra Julius Caesar díky své politické hloubce a výstižné manipulaci různých postav zůstává nadčasová dodnes. Příběh nás nutí zpochybňovat přesvědčení Bruta, jeho činy a následné uznání. Myslím, že i přes někdy obtížnější jazyk knížka stojí za přečtení.
Nejvíce se věnuji lacrossu a kapele. Když mi zbyde čas rád ho trávím se svými kamarády.