Milostná zápletka, humor, identita, převlek, pomsta, zmatek. William Shakespeare ve své slavné komedii „Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete“ dokonale kombinuje záměnu identit a společenské problémy v tehdejší době. Z tohoto díla je očividné, že Shakespeare především cílí na tehdejší moderní společnost.
Shakespeare tuto hru napsal kolem přelomu 16.–17. století, tedy v době, kdy vydal své další slavné dílo „Hamlet“. Komedie „Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete“ je slavná hlavně kvůli oslavám, typickým charakterům postav a prostředím. Shakespeare zde nepřímo útočí na vyšší společnost a kritizuje jejich slepé uvažování a primitivní myšlení.
Nejvýraznější postavou ve hře je šlechtična jménem Viola, která se z falešných domněnek převleče za muže jménem Césaria a na dvoře vévody Orsina se do něj zamiluje. Její pýcha a snaha vyniknout ve společnosti se zároveň odrážejí na její neschopnosti udržet svou identitu v utajení. Její nevinnost a hloupé uvažování ji ale několikrát zachrání. Vévoda Orsino si však jejího převleku nepovšimne kvůli hluboké lásce k hraběnce Olivii: „Jsi, lásko, chtivá, lačná jako moře, co všechno pozře.“ Olivie se však zamiluje do Violy v domnění, že je Césario, a tak vzniká milostný trojúhelník.
Prostředí a čas, kdy se komedie odehrává, výrazně podbarvují celý příběh a dodávají mu větší napětí a kontrast při zápletkách. Shakespeare však v díle hlavně akcentuje charakter postav a děj. Reflektuje tím tehdejší společnost a její chování. Příběh je rozčleněn do pěti dějství s jednoduchou dějovou linií.
Malvolio je vedlejší postavou. Je reprezentován jako hlupák, což ho činí nesympatickým a často směšným. Jeho lehkomyslnost a následné ponížení, které mu způsobí vedlejší postavy v průběhu hry, jsou spíše vnímány jako příliš hrubé a postrádající soucit pro komediální hru: „I ty ovce prašivá!“
Toto dílo je často kritizováno za to, že některé komické prvky, jako jsou převleky a záměny identit, jsou příliš přehnané a vytvářejí nereálné situace, které mohou čtenářům připadat povrchní.
Obecně lze říci, že děj této hry nese jistou nadčasovost, tím poukazuji především na charakter postav a situace, které můžeme zažívat i v dnešní moderní době. Dílo tímto ukazuje určitou hloubku a dovednost práce s jazykem, kterou Shakespeare tak dokonale ovládal.
Sport mě učí překonávat limity, auta mi dávají svobodu a cestování otevírá nové obzory. Každý den žiju naplno, protože stagnace není volba – jen pohyb vpřed.