Toto slovní spojení zná asi většina z nás. Málokdo má ale ucelenou představu, co že to vlastně znamená. Pojďme si ji v tomto článku alespoň částečně utvořit.
Invazní vs. invazivní
Nejen v médiích se často setkáváme s označením „invazivní druhy“. Slovo invazivní se ale spíše hodí do medicínské sféry. Zde označuje útvary, které se šíří nebo pronikají do okolního vaziva a většinou jsou tělu neprospěšné (invazivní nádory atp.) nebo invazivní či neinvazivní metody a zákroky (podle toho, jestli dochází k narušení tkání a vaziv v těle). Kdežto slovo invazní spojujeme právě s druhy a také s válkou, kde označuje „překvapivý, násilný a hromadný vpád vojsk na cizí území“ (invazní vojsko, invazní flotila).
Invazní druhy – co to je?
Živá příroda kolem nás je tvořena druhy, které mohou být v dané oblasti původní nebo nepůvodní. Jako nepůvodní druhy označujeme ty, které se na území dostaly za přispění člověka nebo druhu, který zavlekl člověk. A to ať už úmyslně či náhodou. Obě tyto kategorie se dále vyvíjí do dalších podskupin podle toho, jaké bariéry (viz modré popisky v obrázku níže) dokáží dané druhy překonat.
Jak vyplývá z obrázku, invazní druhy jsou z oblasti svého původního výskytu člověkem zavlečeny do nového prostředí. Dokáží se v něm uchytit, rozmnožovat a velmi výrazně šířit. Nemají s ním společnou evoluční minulost ani vazby a svým příchodem tak přináší řadu změn. Narušují rovnováhu a stabilitu společenstev a vztahy mezi organismy v daném místě. Mohou snižovat druhovou rozmanitost, působit ekonomické škody, ohrožovat lidské zdraví, měnit požárové režimy či narušovat potravní řetězce. Samotné zavlečení může být v dnešní době díky cestovnímu ruchu, celosvětovému obchodu a změně klimatu o mnoho snazší.
Podle míry jejich dopadu se invazní druhy dělí do tří seznamů. Černý seznam obsahuje druhy s výrazným dopadem na životní prostředí. Vliv druhů z Šedého seznamu je sice o něco menší, nikoliv však zanedbatelný. Varovný seznam zahrnuje ty druhy, o kterých víme, že u nás ve volné přírodě zatím ještě nejsou, nicméně očekáváme, že se k nám mohou dostat.
Pro lepší představu si pojďme uvést pár příkladů. Mezi invazní druhy rostlin v České republice patří např. trnovník akát, pajasan žláznatý, křídlatky, bolševník velkolepý, mahónie cesmínolistá či netýkavka žláznatá. Z živočichů jsou to nepůvodní druhy raků, nutrie říční, norek americký, sršeň asijská atp.
A co já s tím můžu dělat?
Řešením je především regulace a monitoring (tj. hledání a zaznamenávání výskytu invazních druhů, do kterého se např. pomocí programu Najdi.je může zapojit každý). Metoda regulace se u každého druhu liší, v případě rostlin se může jednat o navrtávání a kvůli snadnému obrážení i použití herbicidu, u hmyzu jde například o likvidaci hnízd.
My tedy můžeme pomoci právě monitoringem, pozorováním přírody kolem nás, šířením osvěty mezi ty, kteří toho o invazích zatím moc nevědí a zodpovědným chováním. Přemnožená zvířata a rostliny z terárií a akvárek nevypustíme na zahradu ani do nejbližšího jezírka. A také se vždy zamyslíme, co že si to vlastně chceme vysadit na zahradu. Jestli takový pěkný keřík nenadělá více škody, než užitku.
Monitoring rozšíření invazních druhů | NAJDIJE.CZ
Invazní a invazivní – jaký je rozdíl ve významu těchto dvou slov? | Plzeň (rozhlas.cz)
Jiří Rom & Milič Solský Odbor ochrany prostředí Magistrát hl. m. Prahy
Wolfgang Nentwig (ed.) Nevítaní vetřelci, Invazní rostliny a živočichové v Evropě
Korektorka. Miluje mech, hudbu, kresbu, vandry a momentálně ji fascinuje tlení. Má bujnou fantazii a dvě mnohonožky.