Co kdyby bylo těleso, v naší sluneční soustavě s možným mimozemským životem? Těleso, které pod ledovým povrchem skrývá oceán vody o množství dvakrát tak větší, než všechna voda na zemi? Těleso, které má atmosféru složenou z kyslíku? Znělo by to jako místo kde byste hledali mimozemský život, že?
Seznamte se s Europou, šestým měsícem Jupitera.
Europa byl objeven roku 1610 Galileo Galileim, spolu s dalšími třemi měsíci. Přes 400 let byl považován za ničím nevyčnívající měsíc, až do šedesátých let, kdy se vypozorovalo, že povrch Europy je tvořen ze zmrzlé vody. I tak byl ale brán pouze jako další ledové těleso, dokud si vědci nevšimly velmi vysoké reflektivity povrchu. To značilo, že led je moc čistý, moc čistý na to aby nebyl formulován relativně nedávno.
Jak se vyvíjela technologie, vědci začaly o měsíci zjišťovat více a více iregularit. Jako třeba že, povrch Europy je oproti jiným ledovým tělesům velmi hladký, což znamená, že něco muselo nerovnosti vyhladit, pravděpodobně pohyb a tvorba nového ledu. Nebo praskliny na povrchu, které nejsou vytvořeny gravitační silou Jupitera, ale vlastním pohybem ledu. Tyto faktory naznačovaly, že se pod povrchem musí nacházet teplejší vrstva, jako například voda. Dalším náznakem vody je pozorování prasklin v ledu, které se chovají stejně jako praskliny v ledu, které jsou na vodě u nás na zemi. Tyto a mnoho dalších nejasností motivovaly vědce k bližšímu pozorování, čemuž se stalo roku 1989, kdy vyslali sondu Galileo, která dorazila do Jupiterova orbitu roku 1995. Největším zjištěním družice bylo to, že Jupiterovo magnetické pole zesláblo kdykoli procházelo Europou. Tuto magnetickou anomálii vědci vysvětlili tím, že pod povrchem musí být velké množství slané tekuté vody. „ Pouze velké měřítko vody může mít takovýto efekt na magnetické pole.”
Dnes si jsou vědci tedy víc než jisti, že se pod povrchem měsíce Europa nachází obrovský oceán tekuté slané vody. Víme, že led na povrchu je tlustý zhruba 20-30km. Oceán vody je odhadován na dvakrát tak větší množství než všechna voda na zemi, i přes to, že Europa je menší než náš měsíc. Hloubka oceánu je odhadována na 60-150km, přičemž nejhlubší bod v oceánu na zemi má jen 11km.
Znamená to, že když jsme našli vodu, našli jsme i život?
Podle vědců k životu jak ho známe, potřebujeme 4 základní elementy: vodu, chemické prvky, zdroj energie a čas. Přičemž vodu lze považovat za ten nejdůležitější. Co ale další prvky? Jsou na Europě?
Co se týče chemických prvků, tak sůl, magnesium a kyslík, byly všechny nalezeny na povrchu měsíce. Přičemž atmosféra Europy je tvořena primárně z kyslíku, a to díky odrážející se radiaci z Jupitera. Magnesium je také zdrojem červeného zabarvení měsíce.
Jelikož čas samo sebou máme, zbývá nám tedy zdroj energie, kterým je u nás na zemi slunce, to ale díky šesti násobné vzdálenosti a dvacetikilometrovou vrstvou ledu není na Europě efektivní. Zdroj energie je tedy nejpravděpodobněji silná radiace Jupiteru. Nebo také v samotné vodě vulkanická aktivita, která na zemi dodává zdroj energie v nejhlubších částech oceánů, kam slunce nedosáhne. Je tedy možné, že to stejné se děje na dně Europy.
Jak dál pokračuje výzkum?
Podle vědců jsou tedy hloubky oceánu měsíce Europa, nejslibnější místo, kde bychom mohli najít Extraterrestriální život, ať už bakteriální, tak vyvinutý jako mořský život na zemi, ba dokonce inteligentní, to ale prozatím nevíme.
Proto NASA spustila misi Europa Clipper, která už za 4 měsíce vyšle k Europě sondu na bližší prozkoumání. Sonda by měla dorazit roku 2030 a orbitovat kolem Europy jen 40 km nad povrchem. Jejím cílem je získat z měsíce co nejvíc dat a vzorků, a rozhodnout tak sto procentně, zda je na Europě možnost života. Pokud ano, bude vyslána sonda s úkolem přistát na měsíci, provrtat skořápku ledu a vydat se do hlubin oceánu s cílem najít mimozemský život.
Rád studuji umění a film, rád maluji a užívám si život.