Když Rusko napadlo Ukrajinu, analytici předpovídali její pád do několika týdnů. Po dvou letech je nespočet mrtvých na obou stranách a podpora veřejnosti západních států klesá. Přístup západu k rusko-ukrajinskému konfliktu pravděpodobně rozhodne o výsledku války a uspořádání Evropy.
Když Rusko na jaře roku 2014 anektovalo Krym, reakce západu byla vlažná a nekonzistentní. Západ se obával války v Evropě, proto namísto ostrého přístupu vůči agresorovi, tlačil Ukrajinu k mírovým jednáním. Zpětně je tento postoj často kritizován. Je však otázkou, jestli by v roce 2014 měla Ukrajina s podporou západu šanci se bránit tak jako na začátku roku 2022. Za těchto 8 let Ukrajina značně posílila svou armádu a nabyla bojových zkušeností v boji s ruskými separatisty. Nicméně západ nebyl schopen na Rusko uvalit ani pořádné sankce a ty které uvalil, nebyl schopen dodržet.
V únoru roku 2022 se západ konečně spojil a Ruskou invazi jednohlasně odsoudil. Roky přehlížené varování odborníků a pobaltských států na závislost Evropy na ruském plynu a ropě byly najednou nepochopitelné. Evropa tuto svou chybu seznala až po vypuknutí války. Ze sankcí, které měly Ruskou ekonomiku opravdu oslabit, měl však západ opět obavy. Musel se rozhodnout, zda se do konfliktu zapojí přímo, zajistí bezletovou zónu nad Ukrajinou nebo zvolí podporu pouze materiální.
Bezletová zóna je velmi složité téma s velkým rizikem eskalace konfliktu. V první řadě je třeba si uvědomit, že nejde jen o pár stíhaček, ale i o velký arzenál podpory ze země. Akce se mohou jednoduše vymknout kontrole, zvláště když se stíhačky pohybují blízko rychlosti zvuku nad posouvajícími se hranicemi konfliktu. Stačí jedna chyba a letoun se ocitne na území nepřítele, což by mohlo Rusko použít jako záminku k vyhlášení války NATO. Toto riziko vyhodnotili západní mocnosti jako nepřijatelné. Jedním z důvodů je nepochybně ruský arzenál jaderných zbraní a výhružky o jeho použití. Jestli však Putin k svým jednáním záminku potřebuje, je věc druhá.
Nezbyla tedy než podpora konvenčními zbraněmi, která je však pomalá a nedostatečná. Pokud se podíváme například na dodávky dělostřelecké munice, očekává se, že Rusko tento rok vyprodukuje 2 miliony granátů a další 2 miliony dostane ze Severní Koreje. Evropská unie se snažila splnit svůj cíl, dodat do března 2024 jeden milion dělostřeleckých granátů, ale dosud bylo dodáno pouze něco málo přes polovinu slíbeného množství.
Evropský obranný průmysl sice rozšířil své kapacity, ale stále se potýká s výzvami, jako jsou náklady na suroviny, nedostatek kvalifikované pracovní síly a složité regulační procesy, které brzdí rychlé rozšiřování výroby.
Myslím, že EU by si měla uvědomit, že Ukrajinci bojují nejen za svojí zemi, ale i za bezpečí celé Evropy a v případě, že zvolila podporu pouze materiální, je namístě ji zprostředkovat i za cenu snížení vlastního komfortu.
Nadějný kytarista a člen známé punk-rockové kapely Pretty Fly.