Mám už dost své podprůměrné angličtiny, a tak se jednoho dne rozhodnu navštívit jazykovou školu v Totnes. Do malebného městečka na jihozápadě Anglie přijíždím 20. července 2024. Se sevřeným žaludkem vstupuji do domu, který má být po následující dva týdny mým náhradním domovem. Hostující rodina mě velmi mile uvítá a seznámí mne se vším potřebným. Se zájmem poslouchá mé vyprávění o Česku a Praze. Já na oplátku naslouchám jejich příběhům a postupně se rozmlouvám. Díky jejich otevřenosti a porozumění se stávám jistější na poli komunikace. V pondělí tak vstupuji do školy již celá natěšená, jen s malou špetkou strachu. Všichni okolo jsou však vstřícní a můj strach již nadobro mizí.
Každý jedinec je zařazen do jiného kurzu, podle své úrovně angličtiny. Jsem zavedena do jazykové učebny, kde trávím každé dopoledne tři hodiny studováním angličtiny. Probíráme gramatiku, spelling, píšeme různé texty a hodně konverzujeme. Vyučování je vedeno zajímavým poutavým způsobem. Párkrát dokonce vyrazíme ven, abychom se cizích lidí ptali na předem připravené otázky, či abychom navštívili muzeum a dozvěděli se více informací o městečku, ve kterém trávíme své prázdniny.
Na odpolední program se jazykové kurzy spojují a čas trávíme všichni společně. Můžeme se lépe poznat a navázat přátelské vztahy s lidmi všech různých národností. Do Totnes nejčastěji jezdí skupinky Italů, Španělů a jiných Evropanů, ale seznámit se můžu i s lidmi z Asie. V době mého pobytu tu studují dvě velké skupiny Španělů, skupina Italů, kluci z Kuvajtu, Japonka, skupina Číňanů, dívky z Ománu a já jako jediná Češka. Někdy zůstaneme v Totnes a účastníme se společně různorodých programů, jako tvorba filmu či soutěže spojené s objevováním města. Často však vyrážíme i mimo město a navštěvujeme zajímavé destinace v okolí. Za dva týdny postupně navštívím národní park plný mokřin a torů, Dartmoor, který je zapsán do paměti lidí i prostřednictvím známého románu Pes baskervilský, i města v okolí jako je Plymouth, Paigton, Exeter či Torquay.
O každém místě se dozvídám spoustu zajímavostí a v družném hovoru navštěvujeme různá muzea, vyhlídky a užíváme si letní čas. V Paigtonu společně vyrazíme do aquaparku, kde sjíždíme nejrůznější tobogány, v Torquay se zase projdeme po pláži a zahrajeme si mini golf. Postupně tak získávám nové vzpomínky na zajímavá místa a osvojuji si nové dovednosti. Při všech těchto nezapomenutelných zážitcích se naprosto přirozenou cestou zlepšuji ve své angličtině. Když udělám chybu, nestydím se. Když zapomenu slovíčko, naučím se ho přirozeně opsat jinými slovy a nepřeskakuji do češtiny s pocitem selhání a bezmoci. Neztrácím naději ani radost z konverzace. Sbližuji se se spoustou zajímavých lidí a poznávám nové kultury, přijímám názory. Dostávám nové podněty k zamyšlení a utvrzuji se ve svém pohledu na svět. To vše s naprostou přirozeností, bez násilných zásahů okolí.
Za dva týdny svého pobytu v Totnes jsem zjistila, že městečko má své osobní kouzlo, které jsem si zamilovala. V některých chvílích jsem si připadala jako v jiné době. Totnes je plné charitativních obchodů a usměvavých lidí, kteří vám s lehkostí popíší, co přesně na městě milují. Nenajdete tu téměř žádné komerční obchody ani moderní budovy. Město si stále uchovává svou historickou podobu a zvláštně příjemný nádech tajemna.
Výlet do Totnes pro mě byl nezapomenutelným zážitkem a stále na něj živě vzpomínám.
Mořská hladina se třpytí jako nikdy, ale ty zapomínáš…